Na vesnici se dá pořídit starší rodinný dům za půl milionu korun, čtvereční metr pozemku s přivedenou elektřinou, vodou, kanalizací případně plynem i za sto korun. Právě tyto ceny a klid na vesnici lákají stále více lidí. A někteří starostové si to dobře uvědomují a už roky nabízejí výhodné bydlení.
Někde už investovali stovky milionů
Tygry mezi vesnicemi na Českobudějovicku a Českokrumlovsku jsou také Litvínovice a Dolní Třebonín. V každé z nich za poslední roky vyrostlo téměř tři sta domů a bytů.
"Za tři roky se u nás do bytové výstavby investovalo celkem tři sta milionů korun. Nejprve jsme postavili osmdesát obecních bytů s dotací od státu, které budou za dvacet let patřit po splacení ceny bytů nájemníkům," řekl starosta Dolního Třebonína na Českokrumlovsku Pavel Ševčík.
Desítky dalších bytů se dokončují.
"Podařilo se nám nastartovat výstavbu dobře, všechny byty máme plné. Budeme muset postavit ještě školu a školku," řekl Ševčík, v jehož obci nyní žije 850 lidí.
Podobně jsou na tom i Litvínovice u Českých Budějovic. Tam se za posledních šest let nastěhovalo do tří set domů a bytů 600 lidí.
| VÝVOJ CEN SLEDUJTE NA CENYBYTU.IDNES.CZ |
"Mají zájem o výstavbu hlavně proto, že jsme blízko Českých Budějovic. Budeme muset ale také rozšířit v obci komunikace, protože jediná příjezdová cesta je dnes již nedostačující," tvrdí starostka Alena Nováková.
Podobně se snaží také Nová Ves u Chýnova na Táborsku, kde obecní úřad rozprodával stavební parcely za výhodné ceny: metr zasíťovaného pozemku stál třicet, později pak sto padesát korun.
"Neměli jsme žádnou dotaci, ale chtěli jsme do obce nalákat lidi. Většina z jedenácti nových majitelů už postavila. Připravujeme další parcely, ale ty budou kvůli nákladům, které jsme měli na výkup pozemků od soukromníků, dražší. Metr máme spočtený na 250 korun," řekl starosta Nové Vsi Jan Prokop.
Pro srovnání metr čtvereční zasíťovaného pozemku na okraji Strakonic v lokalitě Jezárka stojí 800 korun.
Kdo dřív začal, má výhodu
Zatímco obce, které začaly stavět hned na začátku devadesátých let, mají nyní například dostatek žáků do základní i mateřské školy, ty, které se do výstavby pouštějí až nyní, bědují.
Stát totiž zcela změnil podmínky pro získání příspěvku na zasíťování pozemku a v porovnání s tím, co obcím přispíval dříve, je dnes osmdesát tisíc korun na parcelu doslova almužna.
"Dnes je to zhruba desetina nákladů na jeden pozemek a to je žalostně málo. Naštěstí stále je naše obec zajímavá už tím, že máme kompletně hotovou novou infrastrukturu a je zde bohatý kulturní život," řekl starosta Malenic Blahovec.
Bydlení na vesnici je někdy i problematické
Život na vesnici má ale i svá úskalí. Pokud je vesnice vzdálenější od města a rodina má děti, jejich dojíždění do škol je problémem stejně jako dojíždění na zájmové kroužky.
Své o tom ví majitel písecké realitní kanceláře Jaromír Grégr, který se i s rodinou a dvěma dětmi odstěhoval na vesnici, sedmnáct kilometrů od Písku. Po šesti letech se vrací zpět.
"Je třeba si propočítat, na kolik je dojíždění finančně náročné. Samozřejmě záleží na vzdálenosti vesnice od města, přiznávám, že sedmnáct kilometrů už je vážně příliš," řekl Grégr.
Naopak jsou lidé, kteří si na vesnici postavili domek a jsou spokojeni. Stejně jako manželé Jindřich a Petra Šimákovi, kteří si postavili domek nedaleko Borovan na Českobudějovicku. Ačkoliv do krajské metropole to mají dvacet kilometrů, život na vesnici by neměnili.
"Když si představím, že by se naše děti místo pobíhání po zahradě couraly po betonovém sídlišti, zvířata by znaly maximálně z knížky či z prázdnin od babičky, tak bych z vesnice nešla ani za nic," řekla devětadvacetiletá Petra Šimáková.
