Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Unikátní pohled do útrob větrníku. Nových se plánují desítky

Z dálky vypadají dvě větrné elektrárny u Věžnice na Havlíčkobrodsku jako drobné větrníky z poutě. U paty stožáru se ovšem dojem změní. Elektrárna má na výšku 80 metrů, klasický osmipatrový panelový dům by jí nesahal ani do půlky. A nahoře na gondole není zábradlí.

Teď už ale není možnost couvnout. Technici kvůli bezpečnosti novinářské návštěvy vypnuli vrtuli a vedoucí odboru provozu obnovitelných zdrojů Ondřej Němec z krabice právě vytahuje postroje, karabiny a přilby.

Kvůli klimatickým cílům je v zájmu státu, aby se v Česku rozjela výstavba větrných elektráren, a Vysočina patří mezi ideální oblasti. Přesto je tu jen sedm turbín a od dokončení těch věžnických v roce 2009 se nic nového nepostavilo.

Do elektrárny vstupujeme oválnými dveřmi a hned dostáváme instrukce pro pohyb ve vnitřku stožáru, který se skládá ze tří tubusů. Nejprve je potřeba vylézt po krátkém žebříku do patra s výtahem, který vyjede až do třetího tubusu. Tam je další žebřík vedoucí do gondoly – tedy do místnosti, z níž vystupují listy rotoru a kde je generátor či převodovka.

Musí být úplný klid a vítr foukat správným směrem, aby bylo něco slyšet, ale člověk to ani nevnímá.

David DrahošStarosta obce Věžnice

Má to ale háček. Pokud dojde k výpadku v síti, výtah přestane fungovat jako první. Jestliže se v půlce cesty zastaví, je potřeba dostat se na vedlejší žebřík. Němec názorně ukazuje, jak v případě nouze otevřít dveře výtahu, který vypadá spíš jako stará telefonní budka, jak se přikurtovat k metr vzdálenému žebříku a přelézt na něj.

Pohled z výšky

Výtah se pomalu rozjíždí a zhruba po dvou minutách jsme v třetím tubusu. Naštěstí. Je to tu o poznání užší než dole. Výstup z výtahu připomíná situaci, kdy člověk po několika pivech vychází z hospody – podlaha se hýbe. V této výšce se totiž větrná elektrárna tak trochu „kinklá“ úměrně tomu, jak zrovna fouká vítr.

Šplháme po posledním úseku žebříku tam, kam výtah už nevede. Náš průvodce otevírá víko a vstupuje do srdce elektrárny – do takzvané gondoly. V místnosti není k hnutí, všechna technika je uprostřed a je tu podstatně tepleji než v tubusu, protože stěny jsou obalené izolací. Z gondoly vidíme obrovské listy vrtule a teprve tady naplno vyniká jejich mohutnost.

Jádro štěpí Evropu. V sázce jsou miliardy i pro tuzemské jaderné projekty

Na „střeše“ gondoly vítr sviští kolem lopatek rychlostí osmi metrů za sekundu. Kdyby elektrárna byla v provozu, vyráběla by zhruba jednu megawatthodinu energie za hodinu. Nyní je sice vypnutá, i tak se ale listy rotoru mírně pohybují. Plošina je oblá, ale povrch má zdrsněný, aby nám to neklouzalo. Před spadnutím nás navíc chrání karabiny přikurtované k poutku na podlaze.

Odpůrci větrných elektráren často říkají, že mohutné větrníky hyzdí krajinu. Pohled z osmdesátimetrové výšky napovídá, že zdejší oblast má daleko výraznější strašáky. Třeba pahýly stromů ožraných od kůrovce.

Chtěli elektrárnu, tak ji mají

„Elektrárna musí neustále měřit směr a rychlost větru, k tomu nám slouží tenhle stožár se dvěma anemometry a korouhvičkou. Jeden anemometr je vyhřívaný a druhý ne. Když zamrzne, elektrárna indikuje chybu a odstaví se. Je to proto, aby z lopatek nelétal led,“ vysvětluje Němec. „Elektrárna díky korouhvičce neustále vyhledává ideální pozici pro to, aby z větru odebírala co nejvíc energie,“ dodává vedoucí provozu.

Dole ve vesnici pod kopcem, na němž se elektrárny tyčí, stojí ve dveřích úřadu starosta David Drahoš. V čele obce je čtyři roky, ve Věžnici ale žije prakticky celý život. Ze dvou větrných elektráren obci každý rok do rozpočtu přibude půl milionů korun.

„Navíc je to místo, které sem přitahuje turisty a cyklisty. Kvůli tomu jsme museli vybudovat posezení s košem, protože se nám tam hromadily odpadky,“ uvádí Drahoš. Na otázku, zda větrníky vytvářejí hluk, jak se často říká, odpovídá záporně. „Musí být úplný klid a vítr foukat správným směrem, aby bylo něco slyšet, ale člověk to ani nevnímá,“ tvrdí starosta.

Větrná elektrárna Věžnice nepatří mezi největší ani nejvýkonnější v Česku. Je ale unikátní tím, že ji zdejší obyvatelé chtěli. Stavbu dokonce inicioval tehdejší starosta Věžnice Josef Málek.

„V roce 2004 začala obec provádět první studie a prošetřovat možnosti větrných elektráren. Následovalo v letech 2005 až 2006 měření větrného potenciálu a pak posouzení vlivu na životní prostředí, na což navázalo územní a stavební řízení,“ popisuje specialista rozvoje větrné energetiky ve společnosti ČEZ Pavel Prchal.

V té době si zastupitelstvo Věžnice uvědomilo, že pro obecní rozpočet je elektrárna přece jen velkým soustem. Cena větrníku se tehdy pohybovala zhruba okolo 80 milionů korun. A tak se do hry dostala společnost ČEZ. (Dnes se cena pohybuje okolo 150 milionů korun za kus, ale výkon je dvojnásobný, pozn. red.)

Stát láká stavitele zelených elektráren na jistotu ceny, zájemců je pár

„Realizační fázi už jsme měli na starost my,“ říká Prchal s tím, že samotná výstavba bývá krátká. Stavební povolení úřady vydaly v první polovině roku 2009 a v prosinci téhož byl zahájen zkušební provoz. Od myšlenky do posledního šroubku celý projekt zabral pět let. I to je mezi tuzemskými větrnými elektrárnami unikátní.

„Dneska to průměrně trvá tak sedm let. Výjimkou nejsou ani projekty, které trvají už deset let a stále nejsou hotové,“ dodává Prchal. Důvodem jsou zdlouhavé povolovací procesy, často závislé na rozhodnutí jednoho úředníka, který si může postavit hlavu, ačkoli výstavbě objektivně nic nebrání.

ČEZ si připravuje půdu pro větrný megaprojekt

Vysočina je díky větrným podmínkám pro stavbu elektráren ideální, v minulosti jim ale bránil odmítavý postoj vedení kraje. Teď to vypadá, že by se situace mohla obrátit. Zastupitelstvo chce vypracovat dokument, který by vytipoval lokality vhodné pro budování větrných elektráren. Rychlejší výstavbě má výrazně pomoci i nedávno schválená novela energetického zákona.

Potenciální stavitelé větrných elektráren se chytili příležitosti. Zástupci společnosti ČEZ v posledních týdnech objížděli obce západně od Havlíčkova Brodu, od Jitkova po Brzkov. Energetický koncern nicméně zatím opatrně prozkoumává zdejší veřejné mínění a o plánech podrobněji nechce hovořit.

„Veškerá jednání, která nejen v Kraji Vysočina probíhají, jsou zatím ve velmi rané fázi, a proto bychom neradi v tuto chvíli jakkoliv naše možné záměry konkretizovali. Ctíme, že nejprve by s našimi plány měla být srozuměna daná obec, na jejímž území se potenciální zdroj energie má nacházet, potažmo její občané,“ uvádí mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Z informací od starostů obcí vyplývá, že předběžné plány ČEZ jsou opravdu ambiciózní. Pokud by vyšly, mohlo by na Vysočině na území zhruba 50 kilometrů čtverečních vyrůst více než 30 větrníků. Vše ale záleží na mnoha faktorech, které je nejprve potřeba vyjasnit – například na výsledcích měření podmínek, na vyhodnocení vlivu na životní prostředí a hlavně na tom, co na elektrárny řeknou místní obyvatelé.

Rozhodnou lidé nebo zastupitelé

„V našem případě se jedná asi o sedm nebo osm turbín. Teď jsme se rozhodli, že o tom uděláme veřejné setkání s diskuzí a pak o tom rozhodnou zastupitelé,“ uvádí starosta čtyřtisícového města Přibyslav Martin Kamarád. Podobný postup nejspíš zvolí i další oslovení starostové – v nedalekém Žižkově poli by mohlo vyrůst až devět větrných elektráren.

Jasno mají zatím jen v obci Brzkov, která je shodou okolností hned vedle Věžnice. Místní zastupitelstvo je totiž rezolutně proti. „Jsem toho velkým odpůrcem, na ty dvě věžnické elektrárny koukám už od roku 2009 a nic to naší obci nepřináší, akorát nám to tady dělá špatné počasí,“ uvádí starosta Aleš Bořil.

Brzkov už má dvě usnesení zastupitelstva z minulých let, která větrníky odmítají. „Je potřeba chránit přírodní krajinný ráz a peníze nemůžou kompenzovat všechno,“ uvádí Bořil. Naráží tím na fakt, že stavitelé větrníků nabízejí obcím, na jejichž území má větrník stát, pravidelné roční příspěvky do rozpočtu v řádu stovek tisíců až jednotek milionů korun.

Západ trápí zpožděná výstavba větrných elektráren. Ohrožuje globální cíle

Dalším lákadlem je podíl na budoucím zisku větrné elektrárny. „Při výstavbě větrných parků nabízíme obcím spolupráci formou společného podniku,“ potvrzuje Schreier ze společnosti ČEZ.

Firma nedávno oslovila i městys Havlíčkova Borová. V jeho okolí by mohlo vyrůst až šest větrníků – tři nedaleko obce Oudoleň a tři na hranicích s katastrem Modlíkova.

„Na zastupitelstvu jsme si potvrdili, že si to měsíc necháme rozležet v hlavě a pak rozhodneme, jestli to hned zamítneme, nebo jestli budeme vypisovat referendum, aby se lidé rozhodli sami,“ uvádí Přemysl Tonar, starosta Borové, kde žije zhruba tisíc obyvatel. Pravděpodobnější je prý druhá možnost.

Hrozí hádky mezi obcemi

Větrníkům by podle Tonara nejvíce pomohlo, kdyby z nich měli něco sami obyvatelé, nejen samotná obec. Už kdysi tu referendum proběhlo a lidé v něm větrnou energii zamítli. „Pro lidi by bylo mnohem zajímavější, kdyby díky větrné elektrárně měli třeba levnější elektřinu,“ uvádí Tonar.

Existuje prý rovněž riziko, že se obce kvůli větrným elektrárnám rozhádají. „Pokud Modlíkov řekne, že větrné elektrárny chce, tak nedává moc smysl, aby je Borová odmítla, protože stejně bychom na ně koukali. Měli bychom je akorát 50 metrů za hranicí našeho katastru a finančně bychom z toho neměli vůbec nic. Meziobecní spolupráce je teď dobrá, byla by škoda ji tímhle narušit,“ dodává Přemysl Tonar.

Česko dumá, kam dát elektřinu ze slunce. Možností je i využití dolu Darkov

Podobně to vidí i hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. „Má to smysl ve chvíli, kdy se třeba tři až čtyři sousední obce domluví na tom, že v rámci svých katastrů postaví větrný park, ze kterého budou těžit všechny,“ uvádí Shrek.

Vysočina teď připravuje aktualizaci zásad územního rozvoje, která by vytyčila ideální lokality pro stavbu větrníků. Avšak poslední slovo vždy bude mít obec.

Většina území podle prvních odhadů vhodná nebude, a to kvůli letištním či vojenským koridorům, existující infrastruktuře a dalším aspektům, které vedení kraje ovlivnit nemůže, upozorňuje Shrek. Roli má ale rovněž sehrát krajinářské hledisko. „Sakrální stavby a přírodní dominanty do zdejšího krajinného rázu zapadají a jsou pro Vysočinu vyloženě charakteristické,“ dodává hejtman.

  • Nejčtenější

Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů

22. dubna 2024  15:55

Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit...

Číst iDNES.cz se vyplatí. Megahra o statisíce korun pro věrné čtenáře vrcholí

15. března 2024  15:02,  aktualizováno  24.4 9:32

Na portálu iDNES.cz vrcholí Megahra o peníze. Do pondělí 29. dubna může každý čtenář s registrací...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

25. dubna 2024  11:25

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu....

Desítky tisíc letů nad Evropou hlásí rušení signálu GPS. V podezření Rusko

23. dubna 2024  10:37

Navigační systémy letadel na trasách nad Pobaltím i nad dalšími oblastmi hlásí stále více...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nad Českem krouží nové značky fast foodů. V plánu mají rozvířit trh

22. dubna 2024

Premium Již třicet let vévodí šťavnatým burgerům, hranolkům a kuřeti v Česku tři fastfoodové řetězce. Nyní...

Německá atomová kauza pokračuje. Opozice hledá viníky za odklon země od jádra

26. dubna 2024

Německem v posledních dnech hýbe kauza zveřejněných dokumentů německého měsíčníku Cicero týkající...

České dráhy hledají nové sídlo. Musí být v docházkové vzdálenosti od vlaku

26. dubna 2024  15:26

Po tříleté pauze se České dráhy pokoušejí najít nové sídlo a vystěhovat se z ministerského podnájmu...

Akcie autopůjčovny Hertz rekordně klesly. Může za to i rozlučka s teslami

26. dubna 2024  13:38

Společnost Hertz Global Holdings, která po celém světě provozuje síť autopůjčoven, vykázala téměř...

Mráz v Německu hubil švestky, třešně i vinice. Skepse svírá i moravské pálenice

26. dubna 2024  12:17

Dubnové noční mrazy nezlikvidovaly úrodu ovoce jen v Česku, ale i v sousedním Německu. Zasažené...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...