Britský větrný park Beatrice. | foto: SSE

Britský vítr knockoutoval jádro. Proud z větrníků vyjde o dost levněji

  • 239
Britové to budou mít těžší s obhajobou dostavby jaderné elektrárny Hinkley Point. Budou muset lidem vysvětlovat, proč mají za energii z jádra platit podstatně víc než z větru. Výrazně lepší ceny obnovitelných zdrojů vynesla obří pondělní aukce.

Británie staví v elektrárně Hinkley Point dva nové jaderné bloky. Tradičním rituálem podobných projektů jsou prodlevy a prodražování, ale zatím největší políček vlepil štěpení vítr.

Při aukci elektřiny z větrných elektráren umístěných na moři se totiž cena jedné megawatthodiny dostala pod cenu, za kterou by měla vykupovat britská vláda, potažmo britští spotřebitelé energie, megawatthodinu z jaderné elektrárny v Hinkley Point.

V dražbě ročního energetického kontraktu za 176 milionů liber, tedy pět miliard korun, se podle agentury Bloomberg dostala jedna megawatthodina energie z větrné farmy Hornsea 2 od dánské společnosti Dong Energy na 57,5 libry. Se stejnou cenou uspěly také španělská EDP Renovaveis a francouzská Engie.

Zastánci dostavby Hinkley Point budou muset britským spotřebitelům elektřiny vysvětlit, proč by měli ve svém účtu za elektřinu platit za megawatthodinu z jádra 92,5 libry, tedy o 35 liber více než za proud z větrné farmy. Právě tuto sumu slíbila britská vláda za každou vyrobenou megawatthodinu konsorciu firem stavějících Hinkley Point C – tedy francouzské EdF a čínské China General Nuclear Power Corporation.

To nahrává ekologům, kteří na možnost podobného vývoje opakovaně upozorňovali. „Toto je přelomový okamžik pro větrnou energii z moře,“ nechal se slyšet Metthew Wright ze společnosti Dong a dodal, že jeho firma samozřejmě zaručí i vysoce kvalifikovaná místa.

V Británii šlo teprve o druhou podobnou aukci, při níž firmy nabízejí, za kolik jsou ochotné dodat elektrickou energii – z pohledu úřadů samozřejmě platí, že čím nižší nabídka, tím lépe. Smlouva bude platit patnáct let a pro energetiky znamená jistotu, protože pokud by cena elektřiny spadla pod dohodnutou hranici, vláda by jim tento rozdíl dorovnala. Pokud by se cena dostala nad tuto mez, měly by firmy smůlu – nic navíc by nedostaly. Aktuálně se však cena silové elektřiny v Británii pohybuje kolem 45 liber za megawatthodinu.

„Mořské větrné farmy chtějí do roku 2021 investovat 17,5 miliardy liber a jen tento projekt zajistí tisíce nových pracovních míst,“ neskrýval spokojenost Richard Harrington z ministerstva pro energii a průmysl. Kromě toho britská vláda může prokázat další pokrok v boji proti emisím skleníkových plynů.
Kromě větrných farem v aukci uspěly i další projekty – dvě bioplynové stanice a šest zdrojů zpracovávajících odpad – a všechny se s cenou dostaly pod Hinkley Point. Jejich celková kapacita by měla činit tři gigawatty, což zhruba představuje tři temelínské bloky.

Agentura Bloomberg připomněla, že aukce by mohla odstartovat další kolo zkoumání, zda Británie dva nové jaderné bloky skutečně potřebuje a především za kolik. Jejich cena se totiž postupně zvyšuje a EdF již připouští, že překročí dvacet miliard liber, tedy 570 miliard korun. V její prospěch mluví především stabilita dodávek energie, což zatím obnovitelné zdroje zajistit na sto procent nedokážou.