Britové budují další větrný megapark. Investory láká štědrá podpora

  18:00aktualizováno  18:00
Větrný park Hornsea by se po dokončení měl stát vůbec největším na světě. Tři stovky obřích turbín s celkovým instalovaným výkonem 1,8 gigawattu (což se blíží kapacitě obou temelínských bloků) mají vyrůst zhruba sto kilometrů od východního anglického pobřeží. Jde o druhou fázi projektu, kterou tento týden posvětila britská vláda.

Mořská větrná elektrárna španělské společnosti Iberdrola. | foto: Iberdrola

Elektřina z nových větrníků by mohla pokrýt spotřebu půldruhého milionu britských domácností. Projekt za šest miliard liber (188 miliard korun) připravuje dánská společnost Dong Energy. Nové vrtule doplní první fázi projektu, která již získala všechna povolení a jejíž první větrníky se roztočí v roce 2020.

Štědrá podpora zelené energie v západní Evropě vede k obrovskému zájmu investorů o větrné turbíny na moři. Jen během loňského roku se u evropských břehů rozběhly turbíny o výkonu tří gigawattů.

Letos se má podle asociace WindEurope připojit k síti o něco méně vrtulí. „Ale čekáme, že v roce 2017 se nové instalace zase značně zvednou,“ uvádí šéf asociace Giles Dickson.

Evropa už má 82 větrných farem

Celkem je v Evropské unii instalováno 82 větrných farem s celkovým výkonem 11,5 gigawattu. Evropa přitom patří v celosvětovém měřítku k lídrům. Z pětadvaceti největších parků se jediný nachází mimo starý kontinent – v Číně.

V Británii by podle expertů mohly větrníky na moři pokrýt v roce 2020 desetinu spotřeby. Analytici agentury Bloomberg dokonce spočítali, že pokud by se 18 miliard liber vyčleněných na jaderné bloky v elektrárně Hinkley Point dalo na výstavbu větrných turbín, vyrobí Británie ve finále stejné množství elektřiny.

Nová premiérka Theresa Mayová se k novým jaderným reaktorům staví značně odtažitě. Kritici větrníků však tvrdí, že cena, kterou by za ně lidé zaplatili, je příliš vysoká. První fázi projektu Hornsea přiklepla například britská vláda v roce 2014 garantovanou cenu 140 liber (4,4 tisíce korun) za megawatthodinu po dobu 15 let. Tržní cena je přitom zhruba třetinová.

Garanci lepší ceny má přislíbenu i Hinkley Point, ovšem jen ve výši 92,5 libry za megawatthodinu. Vysoké ceny vnímají negativně i sami výrobci elektřiny z mořských větrů. Jedenáctka energetických firem se před prázdninami zavázala, že do roku 2025 stlačí náklady pod 80 eur (2,2 tisíce korun) za megawatthodinu.

Německo chce zase podporu pro obnovitelné zdroje od příštího roku přidělovat v aukcích. Tamní politici věří, že soutěž mezi investory přinese ve srovnání s dnešními pevnými výkupními cenami výrazné snížení plateb.

Boj o zelenou elektřinu

O projekty větrných elektráren v Severním moři i v sousedních oblastech se nyní vede tichý boj mezi tradičními evropskými energetikami, které se chtějí více orientovat na produkci zelené elektřiny. Švédský Vattenfall třeba před pár dny odkoupil připravovaný projekt farmy Global Tech II s celkovým výkonem přes 550 megawattů na severu Německa. Zahájení výstavby však závisí na úspěchu v aukcích.

Podobnou cestou se chce vydat i český polostátní obr ČEZ. Začátkem roku se proto spojil s německým správcem fondů Aquila Capital, aby mu vhodné projekty pomohl vyhledat. Šéf týmu zaměřeného na rozvoj ČEZ Tomáš Pleskač tehdy uvedl, že celková kapacita by mohla být kolem 120 megawattů. Firma chce na nákup větrných parků vynaložit část ze 60 miliard korun, které plánuje investovat do roku 2020 do dalšího rozvoje.

Elektřina z větrných parků na severu Německa však přidělává vrásky provozovatelům domácí přenosové soustavy. Německu totiž chybí dostatečně silné propojení vrtulí s průmyslovým jihem. Zejména ve větrných dnech, kdy se vrtule točí naplno, ohrožují přetoky stabilitu české a polské sítě. Provozovatel páteřní české sítě ČEPS už proto u hranic instaluje čtyři speciální transformátory, které náhlé přetoky elektřiny pomohou regulovat.

Nejčtenější

V příštím roce přijde ekonomická krize, řekl ekonom Pikora v Rozstřelu

Ekonom Vladimír Pikora v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (4. prosince 2018)

„O tom, že krize přijde, nemusíme pochybovat. Podle mého názoru k tomu dojde v příštím roce,“ uvedl ekonom Vladimír...

Světové burzy rychle ztrácejí, propad akcií může přivolat recesi i v Česku

Newyorská burza (24. 8. 2015)

Finanční trhy zachvátila „blbá nálada“. Burzy po celém světě již několik dnů v řadě ztrácejí a ani vyhlídky nejsou...

Štědrá nadílka ve Škodovce, zaměstnanci dostali bonus i prémii 12 tisíc

Ilustrační snímek

Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky Škoda si před letošními Vánocemi výrazně finančně polepší. Společnost totiž...

Protesty drtí francouzskou ekonomiku, šokovaní turisté ze země odjíždějí

Hnutí žlutých vest opět demonstruje v Paříži a dalších francouzských městech...

Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum tržeb...

Finanční správa si kvůli EET došlápla na soukromé kluby, padaly pokuty

Příběh elektronické evidence tržeb

Zátah ve 24 provozovnách, označených jako soukromé kluby, kde se místní scházejí za zábavou a za pitím, uskutečnili v...

Další z rubriky

Realitní krize naruby. V Japonsku se na venkově rozdávají domy zdarma

Ilustrační foto

Japonsko čelí neobvyklému realitnímu problému. Vzhledem k masivnímu přesunu obyvatelstva do měst se vyprazdňují vesnice...

Brexit může Česko stát 55 miliard a vzít práci 40 tisícům, říká analýza

Ministr pro brexit Dominic Raab (vlevo) a šéfvyjednávač EU pro brexit Michel...

Pokud jde o brexit, Česko není nedotknutelným ostrůvkem uprostřed Evropy, ale poměrně zranitelnou zemí. Z analýzy České...

Další černý den bitcoinu. Během obchodování ztratil 11 procent

Jako na horské dráze?

Nejpopulárnější alternativní platidlo bitcoin opět ve čtvrtek utrpělo těžké ztráty. Během seance na burze Coindesk...

Najdete na iDNES.cz