Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Většina lososů pochází z farmových chovů

  11:05aktualizováno  11:05
Losos je obdivuhodná ryba. Narodí se v řece, většinu života stráví v moři, ale v dospělosti se vrací proti proudu řek tam, kde se narodil. Nebo také může celý život strávit v kleci. Naprostá většina lososů, kteří končí na našem stole, pochází právě z farmových chovů.

Málokterá průmyslová výroba je pod takovou kontrolou jako chov mořských živočichů. | foto: Profimedia.cz

Žijí také v moři, stejně jako divocí lososi, ale ne volně, nýbrž v uzavřených sádkách, o potravu se nemusí starat, dostávají pravidelné přísuny granulí. Jejich životní prostor se omezuje na několik krychlových metrů, z něhož se za celý život nedostanou, natož aby se vydali do řeky.

Není divu, že se průmyslové chovy ryb staly cílem kritiky. Výhrad se na jejich adresu v minulosti sešlo víc než dost. Ryby trpí, jsou nadopované antibiotiky, aby se předešlo nemocem, které se v tak těsném prostoru snadno šíří. Ryby unikají z klecí a šíří parazity mezi ostatní živočichy, tím ohrožují celý mořský ekosystém. Takovými argumenty útočí ochránci životního prostředí proti farmovým chovům.

Nepřipomíná to tak trochu boj proti klecovým chovům drůbeže? A srovnání je skutečně na místě. Rozdíl mezi divokým a chovaným lososem je stejný jako mezi brojlerem a slepicí na dvorku. Daň za to, že chceme mít levné potraviny.

Pozor na ryby z Baltu
Rána pro evropské farmové chovy přišla před třemi lety, když seriózní americký časopis Science přinesl výsledky americké studie. Ta říkala, že maso chovných lososů z Evropy má výrazně vyšší podíl škodlivin než maso volně žijících lososů. Na svědomí to má údajně právě krmivo, které se rybám na farmách servíruje. Obsahuje velké množství dioxinů a polychlorovaných bifenylů (PCB).

Evropský úřad pro potraviny EFSA však tento názor nesdílí. Prohlásil, že z hlediska kontaminantů není v současné době právě s ohledem na přijatá opatření rozdíl mezi rybami volně žijícími a rybami chovanými na farmách. Naopak, při farmovém chovu lze spíše ovlivnit množství škodlivin v rybách a minimalizovat tak riziko.

Ryby z farmových chovů by se tedy neměly vyškrtnout z jídelníčku, protože obsahují látky důležité pro lidské zdraví. Evropský úřad pro potraviny doporučuje konzumovat jednu až dvě porce ryb týdně. Zároveň však varuje před určitými druhy, které by mohly obsahovat větší množství škodlivin.

A přímo doporučuje vyhnout se tučným rybám z Baltu. Sledi z Baltského moře jsou totiž podle studií EFSA 3,5krát a lososi pětkrát více kontaminovaní než stejné druhy z jiných oblastí.

"Ve skandinávských zemích jdou dokonce tak daleko, že doporučují těhotným ženám, aby nejedly ryby častěji než jednou týdně," říká profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické.

"U nás je ale spotřeba ryb relativně velmi nízká. Ryby jsou přitom zdrojem velmi cenných nenasycených mastných kyselin, které udržují cholesterol v krvi na nízké úrovni, a tím chrání srdce a cévy. Takže se obecně má za to, že přínos konzumace ryb převyšuje rizika spojená s případným příjmem škodlivin."

A tak se doporučení Státního zdravotního ústavu omezuje na varování před rybami, které by mohly obsahovat velké množství rtuti. Je to především žralok a mečoun, ale i maso velkých sladkovodních dravých ryb, jako je štika, candát či bolen, ale i tuňák. Neměly by je jíst těhotné ženy.

Místo ryb granule
Jisté je, že veškerá kritika na umělý chov vedla k tomu, že se podmínky na lososích farmách v poslední době podstatně zlepšily. Chovatelé brzy zjistili, že se špatné podmínky v sádkách projeví negativně na zdravotním stavu ryb, ten má zase vliv na kvalitu masa a ta zase ovlivňuje jejich zisky.

Dnes je málokterá průmyslová výroba pod tak přísnou kontrolou jako farmový chov mořských živočichů.

Změnilo se i složení krmiva. Už se do něj nepřidávají masokostní, ale pouze rybí moučky, rybí tuk, obiloviny, minerální látky, vitaminy a přírodní barviva. I ta byla omezena na nezbytné množství, bez karotenů by však maso farmového lososa nemělo typickou lososovou barvu, kterou v moři získává ze své přirozené potravy -ze skořápek korýšů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

košík, ilustrační foto
Velké srovnání nákupů: Česko nejdražší, Polsko levné, Německo kvalitní

Redaktoři deníku MF DNES se vydali nakupovat do sousedních zemí, aby porovnali ceny a složení potravin a drogerie. Výsledek testu ukázal, že pokud chcete...  celý článek

(ilustrační snímek)
Cena vajec prudce roste, protože slepic je málo kvůli aféře s fipronilem

Vejce v obchodech letos zdražují. Podle údajů Českého statistického úřadu nyní jedno stojí 3,6 koruny, na začátku roku bylo o dvacetník levnější. Podle...  celý článek

Ilustrační foto.
Sušené výživy pro batolata obsahovaly nadbytek karcinogenů

Batolecí výživy dvou značek neprošly laboratorním testem, který zkoumal přítomnost maximálního přípustného množství karcinogenních látek. Odhalily to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.