Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Musíme dostat práci přímo do věznic, říká náměstek Vězeňské služby

  17:42aktualizováno  17:42
Z pracoviště v tuzemsku utíká podle náměstka ředitele Vězeňské služby ČR Simona Michailidise jen minimum vězňů. I to je podle něj jeden z důvodů, proč by měl český vězeňský systém umožnit pracovat více vězňům v provozovnách soukromých podniků. Tuzemské věznice musí za současného stavu odmítat mnoho nabídek od firem, protože nemají dostatek vězňů, které by mohli pustit mimo zdi věznice.

Jaký je při současné situaci zájem zaměstnávat vězně?
Aktuálně máme kolem 300 smluv se zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru. Nabídek práce pro odsouzené osoby je ale mnohem více, než můžeme uspokojit. Jde především o práci mimo věznici. Řadu nabídek tak musí ředitelé věznic odmítat, protože nemají dostatek vězňů, které by mohli pustit mimo zdi věznice. Potřebujeme dostat práci do střežených prostor nebo do těsné blízkosti věznice.

Podle statistik pracuje 57 procent odsouzených. Do tohoto čísla jsou nicméně započítáni i ti, kdo se vzdělávají nebo chodí na terapeutické skupiny. Ve skutečnosti pracuje jen každý třetí. Není to málo?
Práci není možné zajistit všem. Pokud vězeň splňuje podmínky pro pracovní zařazení mimo věznici, práci dříve nebo později dostane. Brány věznic opouští přes 10 tisíc lidí ročně a podobné množství přichází, takže se na pracovištích průběžně střídají. Pokud je někdo ve vězení jen dva až tři měsíce, může se stát, že práci nedostane.

Fotogalerie

Jak tedy dostat práci do věznic?
Střednědobý plán je rekonstruovat a obnovit staré a vystavět nové výrobní haly ve věznicích. Příkladem je ženská věznice ve Světlé nad Sázavou, kde vybudovali nové střežené pracoviště, potravinářský provoz (balení belgických čokolád, pozn. red.). V bezprostřední blízkosti věznice vznikla hala propojená tubusem s věznicí, takže odsouzené neopustí střežený prostor a procházejí přímo do výroby.

Kde aktuálně budujete střežená pracoviště?
Ve věznici s ostrahou v Horním Slavkově. Vedení věznice jedná s firmou, která rozebírá elektrospotřebiče na součástky – od praček po mikrovlnky, suroviny třídí a prodávají odběratelům. Plzeňská věznice zase jedná s firmou v kovovýrobě, která zaměstnává jejich vězně přímo v plzeňské věznici (jde o MEA Applications, pozn. red.), o možnosti vybudování výrobní haly na pozemku věznice.

Kolik vězňů, kteří pracují mimo věznice, loni svévolně odešlo z pracoviště?
Měli jsme 10 odchodů. To je docela dobrý výsledek vzhledem k tomu, že tři tisíce z 8 800 odsouzených pracují mimo věznice. Evropský průměr je 128 útěků na 10 tisíc vězňů ročně, my máme 22 600 vězňů a 10 odchodů z pracoviště a 4 útěky z věznice. Letos z nestřežených pracovišť odešlo celkem 13 odsouzených a byly odhaleny dvě přípravy k útěku ze střeženého prostoru.

Firmy láká zaměstnávání vězňů, počet lidí zařazených k práci se zvýšil

Mzda za vězeňskou práci je dána vyhláškou – 4 500 až 9 000 korun. Proč je nižší než minimální mzda nebo zaručená mzda v dané profesi? Jsou odsouzení méně výkonní?
Protože vězněné osoby mají menší životní náklady než svobodný člověk, který musí vyžít z minimální nebo zaručené mzdy. Vězeň nehradí náklady na dopravu do zaměstnání, hradí jen část nákladů výkonu trestu – do 1 500 korun měsíčně. Česká republika je jedna z mála zemí, kde se vůbec nějaká částka za pobyt ve vězení účtuje. Odměna by ale měla být tak vysoká, aby vězeň mohl splácet případné dluhy. Od dubna příštího roku proto dochází k navýšení mezd.

Má zaměstnávání vězňů nějaké nevýhody?
Zaměstnavatelé by to nedělali, kdyby to bylo nevýhodné. Mám zkušenost, že ostych či ostražitost ze strany zaměstnanců vůči vězňům po několika měsících přerůstá v náklonnost, kterou musíme společně se zaměstnavatelem kontrolovat a držet ji v únosných mezích. U některých zaměstnavatelů pak zůstávají odsouzení i po propuštění, například v pražských úklidových službách Komwag.

Může si zaměstnavatel vybrat vhodného kandidáta z řad odsouzených?
Když je odsouzený přiveden na nové pracoviště, musí se zaučit a mezitím zaměstnavatel pozná, jestli dotyčný na práci stačí, nebo ne. Většinou jde o nekvalifikované manuální práce, ale i tam záleží na tom, jak je dotyčný rychlý a jak dobře spolupracuje s kolegy. Když na to nestačí, požádá zaměstnavatel věznici o jeho nahrazení jiným odsouzeným a zařadí ho na jinou práci.

Od února příštího roku se bude moci v tendrech na veřejné zakázky využívat jako zvláštní podmínka zaměstnání určitého počtu vězňů. Co tomu říkáte?
Už jsme to vyzkoušeli ve věznici v Břeclavi, v pobočce Poštorná, která byla rekonstruována v rámci rozšiřování kapacit. Vězni pracovali uvnitř věznice, na zakázce se ušetřily tři miliony korun. Předpokládám, že to v jednotlivých případech bude konzultováno s Vězeňskou službou ČR, aby mohla posoudit své možnosti poskytnout vězně.

Věznice jsou přeplněné, obsazenost uvádíte 107 procent, což je 1 470 vězňů nad ubytovací kapacitu. Chystáte se věznice rozšiřovat nebo stavět nové?
O nové věznici pro mírnější výkon trestu pro 400 až 800 odsouzených se uvažuje v Homolích u Českých Budějovic. Ještě ale není rozhodnuto. Od začátku devadesátých let v Česku žádná věznice postavena nebyla.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Zbraně do Egypta i Saúdům. Česko kritizují za vývoz do nestabilních zemí

Česko vyváží zbraně do nestabilních oblastí a autoritářských zemí, jako jsou Egypt a Saúdská Arábie. Podle mezinárodní organizace Social Watch tím přispívá k...  celý článek

Ilustrační snímek
Nejžádanější benefit: pružná pracovní doba. Osvícené firmy na to slyší

Lidí bez práce je rekordně málo a zkrácené a flexibilní úvazky patří k nejžádanějším benefitům. Lidé si chtějí lépe řídit práci tak, aby jim ladila s rodinným...  celý článek

Ilustrační snímek
MÁSLOVÝ KVÍZ: Kolik mléka nadojí stračena? A jaké máslo dát do čaje?

Ačkoli se teď řeší hlavně cena, kolem másla se najde spousta jiných faktů a zajímavostí. Vyzkoušejte si, co o této základní potravině víte.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.