Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Firmy láká zaměstnávání vězňů, počet lidí zařazených k práci se zvýšil

  3:06aktualizováno  3:06
Ve Vinařicích chce pracovat většina vězňů, dělá jich ale jen třetina. Přitom za zdi věznice smějí pracovat jen někteří. Trest si zde odpykává přes tisíc mužů odsouzených za různé trestné činy od maření výkonu úředního rozhodnutí, neplacení výživného až po vraždy.

Strážný přivádí skupinku vězňů v pracovním oblečení k nízké budově se zamřížovanými okny v oploceném areálu vinařické věznice u Kladna. Vrací se z oběda na pracoviště, kde třídí česnek pro místního zemědělce. Další skupinka asi dvaceti vězňů dokončuje v ­šicí dílně dopolední směnu. Šijí pro automobilový průmysl.

Ve vinařické věznici je 1 ­042 mužů, zhruba 350 jich pracuje. Dalších 250 se učí na soukromém středním odborném učilišti, které už deset let funguje v prostorách věznice.

Uvnitř věznice je několik pracovišť soukromých firem a jsou určena pro nejpřísněji střežené vězně v ­režimu s ostrahou. Vyrábějí tu dopravní značení, kabeláže, provozují tu call centrum. Pracoviště ale nejsou velká, na každém řádově našlo práci pár desítek vězňů.

Za prací mohou vězni zařazení do mírnějšího režimu „dozor“ docházet i mimo věznici. To pak balí reklamní předměty, knihy nebo opravují silnice.

Fotogalerie

Zaměstnávání odsouzených inzeruje většina z 35 českých věznic na svých webech. „Aktuálně je boom, touha po vězních. Díky tomu se nám podařilo za poslední dva roky zdvojnásobit až ztrojnásobit počet lidí zařazených k práci. Minimálně jednou týdně se ozve nějaký nový zaměstnavatel. Hlásí se i ti, kteří by chtěli, aby jim vězni dělali doma na baráku,“ říká pobaveně Ivan Suchý, zdejší mluvčí a psycholog.

Mzda vězně je daná vyhláškou, většina dělá nekvalifikované práce za 4­ 500 korun měsíčně. Včetně pojistného a provize pro věznici zaplatí zaměstnavatel za vězeňskou pracovní sílu 8 300 korun za měsíc. To je méně, než kolik dělá minimální mzda. Navíc ho nemusí trápit odstupné, výpovědní lhůty, dovolené ani nemocenské. Firmy to láká.

Problém je, že většina zájemců žádá odsouzené na práci mimo věznici. Těch, které mohou poslat za prací ven, mají ale ve Vinařicích málo. Zpravidla je to do 150 lidí podle toho, za jak závažné činy odsouzení zrovna sedí.

„Věznice se ročně několikrát otočí, takže se pracovníci na místech obměňují. Musíme pro nasmlouvané zaměstnavatele držet rezervy,“ uvádí Suchý. Na přísně střežené vězně se tak ve Vinařicích práce moc nedostane.

Mříže od vězňů

V Česku pracuje skoro devět tisíc vězňů z celkových 22 tisíc. Pro soukromé zaměstnavatele jich dělá 5 ­900, dalších 2 700 pracuje přímo pro věznici. Na Mírově mají firmu na výrobu nábytku, na Pankráci zase kovovýrobu, takže vězňové dělají mimo jiné mříže a ploty. Část vězňů často zajišťuje provozní potřeby věznice, takže pomáhají v kuchyni, ve skladech či při údržbě.

Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

„Další dělají brigádní činnost zadarmo, uklízejí, zahradničí. Můžou za to získat pochvalu nebo se jim prodlouží doba pro návštěvy. Motivace je i to, strávit čas mimo ubytovnu,“ vysvětluje Suchý. Ochota pracovat se může odrazit pozitivně v ­hodnocení, které odsouzený předkládá při žádosti o podmíněné propuštění.

Vězni mohou práci pro soukromé firmy beztrestně odmítnout, pro veřejný sektor by neměli, ale děje se to. Vězeňská služba ČR letos eviduje 74 odmítačů. „Většinou vězni pracovat chtějí, ale že by pak všichni pracovali hodně, to ne. Někteří říkají, že si tu práci představovali jinak,“ konstatuje za Vinařice Suchý.

Najít schopné lidi pro danou práci proto může být problém. Otestovali jsme 600 vězňů, než jsme našli 40 takových, kteří jsou schopni práci dělat a plnit normu,“ říká Dagmar Doubravová, ředitelka neziskové organizace Rubikon Centrum, provozující ve Vinařicích druhým rokem šicí dílnu. Organizace pomáhá už 20 let začleňovat lidi s trestní minulostí do společnosti, najít jim práci, poradit s dluhy. Tím snižuje vysokou recidivu: do věznic se vrací 70 procent trestaných.

U šicího stroje dělá také Jan, který si odpykává poslední ze šesti let za loupež. „Po práci už moc aktivit není. Jste trošku unavení. Něco si přečtete, podíváte se na televizi a ­jdete spát. Ten koloběh je pořád stejný,“ říká. Za pětistovku, jež mu ze mzdy náleží jako kapesné, si koupí něco na sebe a hygienické pomůcky. „Vše jsem se naučil od začátku, jakž takž mi to jde. Po výkonu mě snad zaměstná firma, pro kterou tu šijeme,“ doufá Jan v nový začátek.




Nejčtenější

Muslimové ve vánoční reklamě nás urážejí, vzkazují lidé řetězci Tesco

V reklamě Tesca ve Velké Británii má svou roli i muslimská rodina.

Jen pár dní po prvním odvysílání se vánoční reklama obchodního řetězce Tesco ve Velké Británii stala terčem kritiky....

Kazítka ve spotřebičích zakážeme, plánuje EU. Chce jejich delší životnost

Ilustrační snímek

Evropský parlament vytáhl do boje proti spotřebičům na jedno použití, proti věcem se zabudovaným defektem, který má...



Nový ford i milion. Stát vybral šťastlivce, kteří sbírali účtenky

Účtenkovka při svém startu uživatele zarazila šíří požadovaných povolení.

Ve středu proběhlo vůbec první slosování státní účtenkové loterie. Kolem sedmé hodiny večerní, kdy měly být na adrese...

Gigantická zakázka na letadla: klient si u Airbusu objednal 430 letadel

letadlo Airbus A320neo

Pouštní Dubaj se na několik dní proměnila v obří tržiště letadel. V jednom určitě nezklame. Jak se už stalo zvykem,...

Česko se stává tygrem střední Evropy. Ekonomika mohutně roste

Řezač plamenem

Česká ekonomika i v prázdninovém vlažnějším módu mohutně rostla. Od července do září, meziročně zvýšila výkon o pět...

Další z rubriky

Tříprocentní úroková sazba. Tak by mohla za dva roky vypadat politika ČNB

Guvernér ČNB Jiří Rusnok přichází na tiskovou konferenci bankovní rady k...

Měnová politika České národní banky by se během jednoho až dvou let měla normalizovat. Reálná úroková míra by mohla...

Slevová mánie slábne. Češi bohatnou, podíl akcí poprvé za 15 let klesl

ilustrační snímek

Češi se mají čím dál lépe. Poprvé po patnácti letech letos klesl podíl zboží prodávaného ve slevách. U baleného...

Jaké značky jsou „nečeské“? Podle některých i Škoda, Barum či Jar

Škoda Atero

Značku aut Škoda vnímá jako českou jen sedm z deseti Čechů. Podobně dopadla firma Barum vyrábějící pneumatiky. Ale...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.