"Podmínky privatizace určitě důkladně prostudujeme," řekl Kaufmann.
O Ruzyni se podle pražského listu Prager Zeitung zajímá rovněž německá společnost Fraport, která se připravuje posoudit, zda by pro ni byla takováto akvizice vhodná. Fraport provozuje mimo jiné mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem.
Státní podnik Letiště Praha zatím v počtu odbavených osob zvyšuje náskok před konkurenty z nových zemí Evropské unie. Vedení podniku chce postupně dohnat Vídeň.
Pražské letiště loni odbavilo rekordně cestujících
Zatímco v roce 2003 odbavovala Ruzyně ve srovnání s Vídní zhruba 58 procent cestujících, loni to bylo již téměř 69 procent. Vyplývá to z údajů Asociace evropských letišť.
Ruzyňské letiště loni odbavilo rekordních 11,5 milionu cestujících, což je o 700 tisíc víc než v roce 2005, a pro letošek počítá s pětiprocentním nárůstem.
Vídeňské letiště loni odbavilo 17 milionů cestujících a jak uvedl Kaufmann, pro letošek počítá s nárůstem o osm procent. Nevylučuje, že toto číslo může být překročeno. Průměr nárůstu počtu pasažérů letišť v EU je pět až šest procent ročně a vídeňské letiště si stanovilo cíl dosahovat nejméně o procento většího nárůstu.
Vídeňské letiště se kromě Prahy zajímá o další zahraniční akvizice, mimo jiné v Rusku. Vysoká očekávání má podle Kaufmanna také v Indii, kde již před několika měsíci založilo dceřinou společnost. Během příštích dvou až tří let se má ukázat, zda na indickém trhu uskuteční konkrétní kroky, například získání podílů na některých letištích.
Letiště Vídeň chtělo i do Bratislavy
Vídeň naproti tomu neuspěla ve snaze o podíl na tureckém letišti Antalya, právních kroků proti tomuto výsledku se ale vzdá. "Téma je pro nás uzavřené," uvedl Kaufmann.
Letiště Vídeň má v současnosti podíly na slovenském letišti Košice, na letišti Malta a na německém letišti Friedrichshafen u Bodamského jezera.
Vídeňské letiště ve spolupráci se skupinou Penta usilovalo v uplynulých letech také o privatizaci letiště v Bratislavě, slovenská vláda Roberta Fica ale loni pro nesplnění jedné z podmínek privatizace od transakce odstoupila, a letiště tak zůstalo pod kontrolou státu.
Slovensko totiž mělo obavy, že by se letiště vzdálené jen 60 kilometrů od Vídně stalo pouhým záložním prostorem a všechny lukrativní činnosti by Vídeň přetáhla.
V poslední době však Vídeň dala najevo ochotu v Bratislavě investovat i bez získání podílu, pouze na bázi obchodní spolupráce.
Obě strany nyní údajně jednají o detailech dlouhodobé smlouvy o spolupráci mezi provozovateli obou letišť. Dlouhodobá smlouva má být zárukou investice, kterou vídeňské letiště v Bratislavě plánuje, a zajistit partnerství i bez privatizace.
