Krevety patří k základním vývozním artiklům Vietnamu, na zahraniční trhy jich za minulý rok dodal okolo 190 tisíc tun. Do státní pokladny přináší export krevet 1,5 miliardy dolarů ročně. Vedle Spojených států patří k hlavním odbytištím Japonsko, Jižní Korea, Čína a země Evropské unie.
Podle dokumentů, které Vietnam u WTO podal, má země v plánu vést prvně se Spojenými státy konzultace. Pokud se země nedohodnou do šedesáti dní, může Vietnam požádat WTO o zřízení rozhodčího panelu, který případ vyřeší.
Prodej krevet přitom není jedinou oblastí, kde se Vietnam potýká s obchodními bariérami ze strany USA. Antidumpingová opatření se týkají také textilu. "Toto je diskriminace Vietnamu a porušování doložky nejvyšších výhod, která je základem někdejší Dohody o clech a obchodu," kritizuje ochranářství USA Le Quoc An, předseda Vietnamské textilní a oděvní asociace.
Uvedená doložka výhod říká, že stát, který vstoupil do WTO, musí poskytovat všem ostatním členům stejné podmínky.
Antidumpingové clo, které USA na produkty z Vietnamu uvalují, se pohybuje od nuly do 26 procent. Cílem tarifů má být především podpora zaměstnanosti a místních firem, které často nejsou schopné konkurovat levným výrobcům z východní Asie.
K zavedení antidumpingových opatření se země uchylují, mají-li podezření, že se zahraniční dodavatel dopouští dumpingu. To znamená, že dováží do zahraničí výrobek za nižší cenu, než jej prodává na vlastním trhu. Postižený stát poté reaguje tím, že na produkt uvalí clo ve výši desítek až stovek procent jeho ceny, aby jej tak "zdražil".
