Van Hieu Trinh má nevelký obchod s potravinami v Pláckách na severním okraji Hradce Králové, dva kilometry od nejbližšího hypermarketu. Blízká konkurence nadnárodního obra je na tržbách znát.
„Většinu zboží si lidé koupí v hypermarketu, který je odsud kousek. Sem proto moc nechodí. V létě jsou tržby ještě slušné, v zimě to není žádná sláva,“ přiznává podnikatel.
Hypermarketů, jejichž sortimentu i cenám malí obchodníci, jako je Van Hieu Trinh, jen těžko konkurují, v Česku stále přibývá. Dnes už se objevují i ve městech pod 10 tisíc obyvatel a podle Františka Diviše ze společnosti GfK Czech pokrývá jejich spádová oblast 90 procent obyvatel. „Mimo spádová území hypermarketů jsou dnes již pouze některá příhraniční území bez větších měst či horské oblasti, konkrétně například oblasti Krkonoš nebo Jeseníků,“ říká Diviš.
Přestože Van spíše živoří, neuvažuje o tom, že by s obchodem skončil. A zdaleka není sám. MF DNES zmapovala, jak si vede maloobchod na vesnicích a v malých městech. Vietnamští obchodníci v nich hrají čím dál tím důležitější roli.
„Jestli dnes venkovský obchod něco zachraňuje, pak to jsou Vietnamci,“ říká Zdeněk Peša z jihomoravského Spolku pro obnovu venkova. „Nepotřebují velkou marži a jsou velmi pracovití,“ dodává.
Guláš, nebo nudle? Vietnamci začínají provozovat vesnické hospody |
Velkou výhodu je velmi velkorysá otvírací doba, ale i schopnost rychle se přizpůsobit poptávce. „S vietnamskou prodejnou jsou lidé maximálně spokojeni. Jsou na výhodném místě a mají široký sortiment. A možná i díky tomu trošku stáhli klientelu obchůdku, který provozují Češi,“ myslí si starostka Dolního Žandova na Karlovarsku Eliška Stránská.
Místní obyvatelé prodejce nazývají familiérně „náš Frenk“. „Rohlík tam stojí 2 koruny, půlku chleba má za 15. Ceny jsou trochu vyšší, ale není to o moc. A navíc sežene cokoli. Už se naučil, že v srpnu je poptávka po školních potřebách, že před Velikonocemi lidi shánějí vajíčka. Má vánoční dekorace i dušičkové zboží,“ pochvaluje si jeden z místních.
Vietnamci však nejsou zdaleka jediní, kterým se podařilo vyvinout strategii, jak proti řetězcům obstát. Jinde se vyplácí sázka na kvalitní pečivo z místních pekáren. „U nás máme každý den jiný chleba. Lidé si hodně oblíbili žermanický, mnozí si pak rádi pochutnají na sladkých koblihách. Za tu dobu jsme už vypozorovali, co je mezi lidmi nejoblíbenější,“ říká Karla Romanidisová, která s manželem Stanislavem přes dvacet let provozuje malý obchod s potravinami v Dobré u Frýdku-Místku.
Velké řetězce často odebírají zboží od velkoproducentů, zajíždět pro „pár housek“ do malých pekáren by se jim nevyplatilo. Malé prodejny naopak mohou nabídku přizpůsobit na míru. Se zákazníky jsou v osobním kontaktu, často se s nimi dobře znají a přesně vědí, kdo si chodí pro jaké zboží, v jakém množství ho požaduje a kolik je ochoten za ně zaplatit. „Na pečivu obchod stojí, prodávají se také sušenky, v létě pak pivo, balená voda a nanuky,“ dodává Van.
