"Z moravských hroznů se stolní víno nedá vyrobit, to je drahé," popisuje spolumajitel Révy Rakvice Zdeněk Šilinek s tím, že se raději vyplatí dovážet italské hrozny.
O rezignaci místních vinařů vyrábět z vlastních zdrojů stolní víno do krabic, které stále patří ve velkých obchodech k nejprodávanějším, svědčí i čísla za celý byznys.
Loni se stolní víno na tuzemské produkci podílelo jen necelými čtyřmi procenty, přívlastkového vína na druhém konci kvalitativního žebříčku bylo čtyřikrát více. Silný střed dělají jakostní odrůdová vína v cenách od 50 do 80 korun, kde teď zuří v hypermarketech největší boj.
Vinaři v Čechách a na Moravě jsou dnes velmi pestrá skupina, od těch nejmenších rodinných vinařství po velké giganty spravující stovky hektarů. Vše, co dohromady vyprodukují, pokrývá spotřebu vína v tuzemsku jen asi z jedné třetiny. Přesto musí bojovat, aby prodali.
Zatímco ti menší se snaží zaměřit v první řadě na kvalitnější a také dražší přívlastková vína, první desítka vinařských obrů stojí rozkročená na obou nohách. Bohemia Sekt, Soare, Znovín, Vinselekt a další dodávají vína jak do hypermarketů, tak do vinoték a pro gastronomii.
Znovínu Znojmo, který dává do hypermarketů třetinu své produkce, loni prodeje odrůdových vín, přezdívaných podle etikety orlice, mírně klesly. "V odrůdových levných vínech se prostor zmenšil," potvrzuje šéf vinařské trojky Pavel Vajčner.
Hypermarket, přítel vinařů?
Jinde se však díky zvyšující se kupní síle a rozvíjející se vinné chuti místních spotřebitelů rozšířil. Zatímco lahví Znovín prodá nyní o něco méně, tržby mu díky většímu zájmu o dražší vína, prodávaná pod značkou Terroir club, rostou. Ta se do hypermarketů vůbec nedostanou. A když po nich velké řetězce zatoužily, vytvořil Znovín novou řadu, Genus Regis.
Podobně pečlivě si drží stranou produkci pro velké obchody a restaurace s hotely i další vinařské firmy. Réva Rakvice sama dodává jen pro gastronomii a vinotéky. Pro obchodní řetězce založila další odnož, firmu Ravis. "Restauratéři nechtějí kupovat to, co vidí v hypermarketu," vysvětluje spolumajitel obou firem Zdeněk Šilinek. Jiní sázejí na odlišné etikety pro různá prodejní místa.
Chleba se však láme při jednání o ceně, kdy i ti největší vinaři jsou proti řetězcům drobečkové. O cenu se licituje v internetových aukcích, při nichž jiné kritérium než "za kolik" neexistuje. Obchodníci si navíc dobře hlídají, jestli u konkurence neprodávají levněji.
Ve velkých obchodech se totiž točí dokola pět až deset velkých vinařů a ty je snadné uhlídat. "Řetězce jsou jistota objemu," uvádí velkou výhodu dodávek pro obchodní giganty Šilinek z Révy Rakvice. "Jeden až dva kamiony našeho vína jezdí denně do Prahy do řetězců. A k tomu jedno větší auto pro restaurace a vinárny," dokresluje obraz velkého zákazníka Vajčner.
Slámová, ledová, košer, bio
Malí vinaři pochopili, že se musí vyčlenit z davu a zaujmout spotřebitele. Každý na to šel po svém.
Petr Marcinčák je dnes největším výrobcem slámového vína v Evropě, Réva Rakvice tvrdí, že dělá nejvíce ledového, Ivan Váňa z Mostecka vyrábí košer vína, Miloš Michlovský šlechtí nové odrůdy a je největším výrobcem bio vín.
"Dělám pouze přívlastková vína, protože lepší je dělat méně vína za více peněz. To se lépe prodává," říká majitel stejnojmenného vinařství Petr Marcinčák. "Masová produkce se musí neustále podbízet, cenou to nikdy nekončí, vždy přijde někdo, kdo je ještě levnější," dodává.
Přívlastková vína se navíc lépe umisťují v početných soutěžích pořádaných v Česku a v zahraničí. Medaile na lahvi pak dává některým vinařům prostor zvýšit cenu.
Vinotéky a restaurace jsou oproti velkým obchodům ochotny vyšší cenu za kvalitnější víno akceptovat. Výrobků se do nich nedostane tolik jako do velkého obchodu, i tady se vede boj o každý kousek regálu. "Musíte se nějak zviditelnit, nabídnout lednici, regál, oblečení,“ uzavírá Šilinek.
