To, že to bude ročník století, už ale žádný vinař neřekne. "Poučili jsme se trochu z let 1997 až 2000, kdy za sebou byly vlastně tři dobré ročníky, možná trochu přehnaně označované století," vysvětluje Antonín Šťastný z Vinných sklepů Valtice.
Ty zvedly průměr ročníků nahoru, a tak jsou moravští i čeští vinaři opatrní. "Bude to víno na trochu delší běh, hodí se dát mu čas. Pak bude excelentní," říká Josef Svoboda z Habánských sklepů Velké Bílovice.
Hlídám si svůj vinohrad
Místo vychvalování ročníku teď jako hlavní vinaři uvádí práci na vinohradu. "V ročníku 2004 se ukáže, kdo se jak staral o vinice. Pracujeme totiž v rizikovém prostředí, kde výsledek více než v jižních krajích ovlivňuje klima," říká Michlovský.
"Všichni už pochopili, že lepší je nezatěžovat tolik keře. Z nich jsou i při horších klimatických podmínkách vyzrálejší hrozny, se kterými je radost pracovat," vysvětluje Václav Rusnok, který má ve skupině Soare na starosti například Víno Valtice."Kde se letos regulovala sklizeň, dosáhlo se velmi dobré kvality," dodává Šťastný.
| NENECHTE SI UJÍT |
| Jak hodnotí ročník 2004 vinaři? - velká anketa |
| Jak dopadl ročník 2004 na severu Čech |
Vinaři loni a předloni, ještě před vstupem do Evropské unie, horentně investovali nejen do výsadby nových vinic, ale i obnovy starých. Vinohrady se tak rozprostírají na více než 18,5 tisících hektarech. I tak je v Česku spotřeba vína třikrát vyšší, než jaká je tuzemská produkce.
Většina vinařů se dnes snaží domlouvat i s majiteli vinohradů, od nichž hrozny také berou.
"Situace se za pár posledních let výrazně zlepšila. S řadou vinohradníků se dá domluvit tak, aby víno z jejich vinohradu mělo stejnou péči jako to na našich vlastních vinohradech," vysvětluje Svoboda.
Dobrý vinař tak o hroznech, které mu dorazí ke zpracování, ví vše už dopředu, a nečeká jen na to, co mu dorazí. Ušetří si tak nejen nemilé překvapení například z málo vyzrálých hroznů, kterým chybí požadované množství cukru, ale dokáže i ovlivnit, jaká vína bude nakonec vyrábět.
Vinaři se pořád učí
Moravští vinaři jsou sice hrdí na svou tradici a postupy, ale stále více pokukují po praktikách ve světě. Technolog ve Viniu Velké Pavlovice Zdeněk Musil si na čtyři roky vyrazil na zkušenou do Kalifornie. Soare má pro své moravské aktivity člověka s podobnou zkušeností. Kdo nikoho takového ve firmě nemá, zve na rady alespoň odborníky ze světa.
"Některé návštěvy kolegů z Francie nás například nasměrovali snížit alkohol. Každý ročník nás učí, poučuje a my se učíme z chyb i z věcí, které se povedly," říká Jaroslav Springer ze stejnojmenného vinařství. Miloš Michlovský zase čerpá ze zkušeností z východu, Ruska a Moldávie.
2004 - ročník do archívu
Vinaři se sice brání uvádět obecně, v čem bude ročník 2004 nejlepší, ale obecně se přiklání spíše k bílým vínům.
"Když se jim dá čas, budou některé odrůdy ozdobou archívů," říká Ctirad Králík ze sedleckého vinařství. "U nás je například velmi nadějné Chardonnay nebo Sauvignon," doplňuje Rostislav Žďárský z Vína Zaječí.
"Sauvignon si zachoval překrásný buket. Podle vinice a zpracování připomíná list černého rybízu, angrešt nebo květ černého bezu," přidává se i Jaroslav Hlaváč z Vína Mikulov. Podle kolegů vinařů ovšem pomalejší vyzrávání hroznů pomohlo i odrůdám rulandského a ryzlinkům, ale i Müller Thurgau.
I z červených vín ale bude co vybírat
"Červená mají obecně střední plnost, ale dobrou barevnost a čistý, intenzivní projev," míní Karel Hejduk ze zámeckého vinařství na Mělníku. Podle Martina Prokeše z Vinia v Pavlovicích bude zajímavá Frankovka i Svatovavřinecké.
Ročník 2004 tak sice v průměru bude podle vinařů jen mírně nadprůměrný, ale kdo bude koukat po místě původu a vinaři, najde špičková vína. "Osobně se raději poperu se složitým ročníkem. Z dobrého ročníku dokáže dobré víno udělat kde kdo. Ze špatného už to platit nemusí," připomíná Michlovský.
