"Jako malovinař očekávám, že v produkci hroznů nebudu nijak ohrožen," řekl například František Trefilík z Novosedel na Břeclavsku, který pěstuje vinnou révu asi na třech hektarech vinohradů. Naopak při kvalitní produkci by podle něj neměl být problém hrozny na trhu uplatnit, a to i přes očekávaný mírný pokles ceny suroviny. Loni dostali pěstitelé za kilogram hroznů průměrně 14,8 Kč, což bylo o 1,8 Kč více než při sklizni v roce 2002.
Vinařství Kovacs, které patří mezi střední vinařské podniky, se začalo na vstup do EU připravovat již před dvěma lety. Podle jednatele firmy Miroslava Kovacse byla nezbytná úprava cenové politiky a kdo ji provedl včas, nemusí mít nyní strach z evropské konkurence. Při srovnatelné kvalitě přijde láhev na průměrně 120 až 130 Kč včetně DPH, což nijak nepřevyšuje úroveň v EU. "Malí vinaři by mohli mít problém, pokud nesrovnají kvalitu a cenu," míní Kovacs.
Vinné sklepy Lechovice na Znojemsku s roční produkcí jednoho milionu lahví očekávají největší nápor u sudových vín. "Nebudeme ale ohroženi, protože s ním neobchodujeme," uvedl jednatel společnosti Ivan Kalaš. Vysvětlil, že firma se už před pěti lety orientovala na špičková vína ve vyšší cenové kategorii. Kalaš nevyloučil mírný pokles prodeje kvůli rozšíření sortimentu chutí a nabídky, ale podnik sází na zvyk spotřebitelů a bude se také snažit využít velkého trhu a prorazit i v zahraničí.
V souvislosti se vstupem do EU projednávaly všechny vinařské obce slučování takzvaných viničních tratí, tedy konkrétních ploch s vinicemi. Obecným trendem v Evropě jsou přitom trati větší než tuzemské. "V Novosedlích bylo původně třináct tratí, nyní jich je pouze pět," doplnil Trefilík s tím, že jeho produkce vína zůstane na dosavadní výši a v prodeji přebytků očekává mírný pokles.
Vinohradníci mohou ještě i v posledním termínu do 15. února požádat Vinařský fond o finanční podporu výsadby nových vinic. Po vstupu do EU je totiž nová výsadba vyloučena. Zatímco loni činila skutečná výsadba s podporou fondu na jaře necelých 1000 hektarů, letos je reálných 1000 až 1500 hektarů. Částka podpory by podle ředitele fondu Jaroslava Machovce měla dosáhnout asi 180.000 Kč na jeden hektar. Loni bylo v zemi vysazeno téměř 1600 hektarů vinic, z toho 80 procent s podporou fondu, který přispěl téměř 220 miliony korun. "Vinařský fond se od druhé poloviny letošního roku bude již věnovat finanční podpoře propagace a marketingu tuzemského vinařství," připomněl Machovec.
Všichni producenti se shodují, že jižní Morava je specifickou vinařskou oblastí a její produkty budou žádané i po konfrontaci s EU. Přes mírně vyšší cenu odhadují odborníci zájem i o takzvaná vína originální produkce. Ročník 2003 měl nejvyšší cukernatost za posledních deset let při průměru asi 19,7 stupně. Loňská sklizeň moštových hroznů se zvýšila meziročně o 500 kilogramů na 6,3 tuny z jednoho hektaru.
