Dnes se vzdálenosti i přírodní bariéry, oddělující Chile od ostatního světa, dají díky letecké technice zvládnout poměrně lehce. V minulosti však měly na chilské vinařství přímo životodárný vliv.
Révu přivezli na území dnešního Chile španělští misionáři. První vinice zde vysázeli kolem roku 1550, tedy dokonce dříve než v Kalifornii, jejíž vinařství je zatím ve světě z obou Amerik nejproslulejší.
Po staletí však nebylo o chilském víně ve světě ani slechu, ani vidu. Za jeho prvotní mezinárodní známost, o kvalitě zatím nemůže být řeč, může katastrofa, která postihla všechny vinařsky vyspělé země na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Prakticky všechny evropské vinohrady tehdy zničil škůdce česky nazvaný mšička révokaz . Do Chile se díky jedinečné poloze této latinskoamerické země nedostal.
V Chile rostou pravé Merloty
Proto zde dodnes najdeme vinohrady s pravokořennými odrůdami révy vinné a tedy i víno pocházející z keřů, které jsou od kořenů až po listy skutečnými původními Merloty, Cabernety, Chardonnay či Sauvignony. Všude jinde se totiž jednotlivé odrůdy štěpují na révokazovi odolné podnože divoké révy pocházející ze Severní Ameriky.
SERIÁL: Méně známé vinařské země
Vína z Francie, Itálie, či Španělska ochutnal už snad každý. Jaká vína ale vznikají v Jižní Americe či ve Středomoří? To se dovíte v novém seriálu. Všechny díly najdete zde.Až na chilská tedy pijeme vína pocházející z hroznů, které vyrostly na keřích s cizími kořeny. Díky tomu, že chilské vinice révokaz nezničil, zde přežila i vynikající modrá odrůda Carmenere, která pochází z Francie.
Révokaz chilskému vinařství tedy nejenom neuškodil, ale dokonce mu pomohl. Do země přijeli vinaři z Francie, Itálie, Německa a Chorvatska, kteří doma přišli doslova o všechno a rozhodli se začít na druhé straně zeměkoule znovu.
 |
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem BarLife |
Podíleli se na rozšíření ploch vinohradů a nejlepší z nich založili dodnes fungující a prosperující vinařské podniky. Jejich potomky prozradí hlavně příjmení, protože ve třetí či čtvrté generaci už se cítí a jednají jako Chilané a pochopitelně mluví všichni španělsky.
O skutečném rozvoji chilského vinařství, které pocítil i ostatní svět, však lze hovořit až od poslední třetiny dvacátého století. Kvalita šla prudce nahoru a o chilském víně se začalo mluvit i za hranicemi země. Od roku 2003 zde aktivně působí i největší soukromý vinař v České republice, Moravák Miloš Michlovský.
Chile láká mezinárodní experty
Sklepní hospodářství je dnes v Chile ve všech významnějších vinařských podnicích na nejvyšší světové úrovni. Nová generace chilských vinohradníků a winemakerů je vzdělaná a má osobní zkušenosti z celého vinařského světa. Jde o vysoce ceněné, dobře placené a vesměs mladé profesionály v tom nejlepším slova smyslu.
Klimatické i půdní podmínky ve většině chilských vinohradů i technologie jsou v Chile totiž všude takřka stejné. Potom už záleží pouze na umu, citu a profesionalitě vinohradníka a winemakera. První musí garantovat hrozny té nejvyšší kvality. Na druhém záleží, zda z podniku odejde víno skvělé, vynikající nebo jenom průměrné.
Chilské vínorodé území se dělí do sedmi nejvýznamnějších vinařských oblastí. Všechny leží v Centrálním údolí, odděleném od Tichého oceánu pobřežním pásem hor a končícím na svazích And. Jsou většinou pojmenovány po řekách, které vinice zásobují důmyslným systémem kanálů i v nejparnějším létě ledovcovou vodou z hor.
Klima v chilských vinařských oblastech je mimořádně příznivé. Ve dne je do 30 stupňů, v noci kolem deseti. Právě teplotní výkyvy v době vegetace a především při dozrávání hroznů jsou pro budoucí víno tím nejlepším.
