Stovky hutníků na Ostravsku, jejichž pracovní místa spor o surové železo ohrožuje, tak zůstávají v nejistotě.
Pokud se firmy nedohodnou na podmínkách dodávek z Vysokých pecí pro Vítkovice Steel, zůstane v neděli ocelárna bez klíčové suroviny a bez práce budou i stovky lidí v Kunčicích, kde by se musela výroba železa citelně snížit.
Hutníci proto sledují spor s napětím. "Když se šéfové nedohodnou, bude to hodně zlé," shodovali se dělníci a technici z dopolední směny na vítkovické ocelárně.
"Bez surového železa se tady neobejdeme," vysvětluje zástupce šéfa ocelárny Aleš Rotter před konvertorem - gigantickým kotlem, v němž se ocel vyrábí. Právě k němu najíždí obří zásobník se železným šrotem a sype obsah do konvertoru, kde se šrot míchá se surovým železem. Bez něj se ocel vyrobit nedá.
Železo sem putuje z kunčických Vysokých pecí po železnici ve velkých zásobnících - veronikách. Vydrží v nich tekuté asi osm hodin, vzhledem k tomu, že jsou ale obě firmy v sousedství, zpracovává se většinou už za dvě hodiny od chvíle, kdy je taviči v Kunčicích při odpichu vypustí vysoké pece.
"Pokud by Vysoké pece opravdu dodávky zastavily, museli bychom konvertory odstavit, surovinu není na Ostravsku jinak kde vzít," vysvětluje Rotter. "Doufáme, že to nakonec dopadne dobře. Já aspoň nevěřím, že by se to tu opravdu mělo v neděli zavřít."
Stejně vidí budoucnost i Marek Zabrel a Petr Revenda, obsluhující konvertor. Oba patří k více než čtyřem stovkám zaměstnanců ocelárny. "Nezbývá nám než čekat, jak to dopadne. My to nemáme jak ovlivnit, musíme doufat, že se šéfové dohodnou," říká Zabrel.
Karel Kalvoda, který řídí výrobu oceli z velína, umístěného pod stropem výrobní haly, má ještě v živé paměti podobnou situaci, v níž ocelárna byla před několika lety. Podnik byl tehdy ve finanční krizi a také přišel o dodávky železa.
"Trvalo to asi dva měsíce," vzpomíná Kalvoda. Lidé tehdy zůstali doma a brali šedesát procent mzdy, nyní by při odstávce dostali podle kolektivní smlouvy osmdesát procent platu.
Přesto tu vyhlídka na nucenou dovolenou nikoho netěší: "Přišli bychom o část peněz a to víte, všichni dnes počítají každou korunu," říká Lubomír Macíček, který také pracuje na velínu. Možnost, že by se firmy nedohodly ani později, ocelárna se zavřela definitivně a lidé dostali výpovědi, si tu zatím nikdo raději nepřipouští.
 Velín konvertoru společnosti Vítkovice Steel. (28. dubna 2005) |
