Vítkovice žalují bývalé šéfy

O desítky až stovky milionů korun přišly údajně v minulých letech ostravské ocelárny Vítkovice. Současné vedení podniku alespoň obviňuje své předchůdce, že s pomocí podezřelých transakcí způsobili ocelárnám značné ztráty. Vše nyní prošetřuje policie. Napadené obchody spadají většinou do let 1997 až 1999, kdy ve vedení ocelárny stáli lidé z manažerské společnosti Rafis Trading.
Ta získala od státu v roce 1994 jedno procento akcií Vítkovic a prodat zpět jej musela loni v létě, kdy se Vítkovice dostaly na pokraj bankrotu.
První trestní oznámení kvůli čtyřem podezřelým majetkovým operacím podalo nové vedení Vítkovic před měsícem. "Jde zatím o menší případy, kde jsou odhadované škody v řádu desítek milionů korun. Nechali jsme však u renomované pražské právní kanceláře zhotovit kompletní právní prověrku. Ta měla za úkol prověřit složité vztahy ve výrobě, dodávkách a prodeji firmy a prokázala další nesrovnalosti. V budoucnu lze očekávat, že Vítkovice zažalují i další transakce, které již jsou v řádu stovek milionů až miliard korun," uvedl zdroj blízký vedení Vítkovic.
Bývalý generální ředitel Vítkovic a nyní jediný majitel firmy Rafis Václav Pastrňák však odmítá, že by někdejší představenstvo a management uzavíraly nevýhodné smlouvy. "Vždy prošly zápisem představenstva a mohla je kontrolovat dozorčí rada," sdělil Pastrňák.
Dvě ze čtyř žalovaných transakcí již prověřuje Krajský úřad vyšetřování v Ostravě, ostatní jsou v přípravném řízení. První z oznámení se týká prodeje areálu tenisového klubu Silver BC, na kterém Vítkovice podle vnitřní prověrky prodělaly téměř 20 milionů korun.
Podle znaleckého posudku byla cena nemovitostí 24,5 milionu korun, ale areál byl prodán za 5,6 milionu. "To je předmětem jednoho z trestních oznámení," potvrdil předseda dozorčí rady Vítkovic a náměstek ministra průmyslu Zdeněk Vorlíček. Další z transakcí, o niž se zajímají vyšetřovatelé, jsou zástavy akcií dceřiné společnosti Vítkovic Kovit za bankovní úvěr. Cena akcií byla podle zjištění téměř šedesát milionů korun a firma je dala do zástavy za patnáctimilionový úvěr. Protože půjčku nesplácela, tak majetkový podíl propadl. "Propadnutím akcií vznikla škoda značné výše," uvedl Vorlíček.
Další případy, které zatím vyšetřovatelé na stole ještě nemají, se údajně týkají prodělečného prodeje dalších nemovitostí soukromým firmám. V posledním z trestních oznámení nechaly Vítkovice prověřit prodej akcií dceřiné společnosti Vítkovice-Lahvárna. Za tu měla firma dostat zaplaceno hotovými penězi, ale kupec nakonec uhradil transakci pohledávkou koupenou od leasingové firmy, které Vítkovice nesplácely za pronajaté stroje.
Vyšetřovatelé tvrdí, že policejní šetření kauz je v počátcích. "Záležitost jsme převzali před třemi týdny a zatím je předčasné tvrdit, zda došlo k trestnému činu a zda někdo bude obviněn," uvedl šéf odboru hospodářské kriminality z Krajského úřadu vyšetřování v Ostravě Martin Válek. Vyšetřovatel Bohuslav Kvita pak doplnil, že kromě prodejů tenisového klubu a propadnutí firemních akcií prověřuje krajský úřad vyšetřování ještě další dřívější transakce Vítkovic. "Vzhledem ke stadiu rozpracovanosti nelze o nich podat zatím bližší informace," sdělil Kvita.
Další policisté, kteří jsou o případech informováni, pak tvrdí, že prokázat úmysl či nedbalost někdejších šéfů v zažalovaných transakcích bude velmi složité. "To, že případy znamenaly pro firmu ztrátu, je jasné a na první pohled některé z transakcí nevypadají právě důvěryhodně. Nevíme však zatím přesně, za jakých okolností byly uzavřeny a zda šlo jen o špatné obchody a o chyby manažerů nebo o úmysl. Na to je příliš brzy," uvedl zdroj obeznámený s policejním šetřením.
Někdejší generální ředitel Vítkovic Václav Pastrňák ujišťuje, že v letech 1994 až 1999, kdy stál v čele oceláren, byly všechny transakce uzavírány v souladu s právními předpisy. "Detaily čtyř transakcí, které napadá nynější vedení, neznám. Vzpomínám si, že případ zástav akcií firmy Kovit za úvěry několikrát projednávala i dozorčí rada a nic proti ní neměla. Někteří lidé z ní přitom sedí v dozorčí radě dodnes," tvrdí Václav Pastrňák.
Vítkovice nejsou jedinou společností odstátněnou manažerskou cestou privatizace, kde nové představenstvo nebo odboráři žalují několik let staré majetkové transakce spjaté s někdejším vedením. Bývalý šéf hutí Poldi Vladimír Stehlík kvůli několika majetkovým trestním činům půjde po pěti letech policejního vyšetřování před soud. Trestně stíhán je někdejší šéf Škody Plzeň Lubomír Soudek, kterého vyšetřovatel viní z toho, že si půjčil za podmínek nevýhodných pro strojírny peníze pro svou soukromou společnost. Kvůli možnému odsávání peněz do soukromých firem navrhla policie stíhat také někdejšího šéfa ČKD Jiřího Marouška. Odlišnost Vítkovic spočívá v tom, že noví šéfové nezjistili, že by jejich předchůdci mohli možným poškozením společnosti získat osobní finanční prospěch. Jediný takový případ, kdy dceřiná firma Vítkovic, společnost Stamomt, údajně opravovala zdarma rodinný dům jednoho z členů představenstva Vítkovic a podílníka manažerské společnosti, policisté odložili.
Podnikání někdejšího šéf Vítkovic Václava Pastrňáka je přitom podle premiéra Miloše Zemana příkladem nezákonného prorůstání ekonomické a politické moci. "Když se podíváte do situace kolem roku 1995 a 1996, tak vidíte usměvavé tváře Viktora Koženého, Lubomíra Soudka, Jiřího Marouška, pánů Pastrňáků a dalších. Tito lidé odešli a akce v IPB byla pouze logickým dovršením celé této záležitosti," sdělil premiér Zeman.
Vítkovice jsou zřejmě v nejhorším stavu ze všech velkých podniků, odkud v posledních měsících museli odejít jejich vrcholní šéfové.
Loni měla firma ztrátu deset miliard korun, což je historicky nejvyšší propad mezi průmyslovými podniky od pádu socialistického hospodářství.