Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda bude vybírat z 250 léků na krizi, které předložil NERV

Exkluzivně   1:17aktualizováno  10:05
Topolánkovu vládu čeká v následujících dnech těžká práce. Musí vybrat z 250 nápadů, jak zatočit s krizí, ty, které půjde uskutečnit a nezruinují rozpočet. Z materiálu, který dalo dohromady deset členů NERV (Národní ekonomická rada vlády) a který má MF DNES k dispozici, vyplývá, že největší a nejkonkrétnější balík návrhů směřuje na snížení daní a sociálních odvodů.

Ministr financí Miroslav Kalousek už několikrát varoval před tím, že horší než čelit dopadům krize na růst ekonomiky by bylo nechat propadnout rozpočet do velkých dluhů. | foto: Michal Šula, MF DNES

Právě to bude nejobtížnější realizovat. Ke snížení daní, sociálního, zdravotního pojištění či zavedení daňových úlev směřuje zhruba třicítka ze všech rad deseti chytrých hlav. Ty nejrazantnější počítají s tím, že by daň z příjmu firem klesla na patnáct procent (z 19 procent v roce 2010).

Infografika: 250 návrhů NERVu

Jde sice o opatření, o jehož smyslu ekonomové nepochybují, ale jeho nevýhodou je, že by státní kasu přišlo až na 35 miliard korun. Tento výpadek si v době krize, kdy se letos očekávají daňové příjmy nižší o sedmdesát miliard, než se naplánovalo, vláda nemůže dovolit.

Ministr financí Miroslav Kalousek ostatně už několikrát varoval před tím, že horší než čelit dopadům krize na růst ekonomiky by bylo nechat propadnout rozpočet do velkých dluhů. Z pondělního jednání vlády navíc vyplývá, že stát moc velkou "vatu" ve svých financích na protikrizový balíček nemá.

Využít bude moci pět procent z běžných výdajů, které ministři nemají používat, ale to je pouze šest miliard. Další miliardy mohou ještě teoreticky skrývat nasyslené rezervy ministrů, jejich přesná čísla zatím ministerstvo financí nesdělilo.

"Vcelku jednomyslně jsme se dohodli, že úpravy daní z příjmů teď půjdou stranou," potvrzuje jeden z členů NERV, Miroslav Zámečník. Podle něj se bude vláda zabývat jen těmi opravdu reálně uskutečnitelnými návrhy.

Jedním z nich tak má být například zavedení odpočtu ze sociálního pojištění. "Ale variant, jak tuto věc nastavit, je více. Je to finančně nákladné pro stát, a proto je nutné pečlivě dopočítat dopady a náklady jednotlivých možností, aby to bylo průchodné," říká člen NERV Michal Mejstřík.

Kromě daní směřuje velká část návrhů na nejrůznější podporu vývozu, což se zamlouvá podnikatelům. "Klíčové je, co nejrychlejší předložení vybraných opatření do Sněmovny, aby začala platit co nejdříve," uvedl k návrhům šéf hospodářské komory Petr Kužel.

Právě rychlost, s jakou mohou být uvedeny v život, je problém většiny návrhů. Rady typu sjednotit místo výběru daní a pojistného, zjednodušit fungování živností nebo změnit zákoník práce jsou věci, které má sice vláda v plánu, ale těžko se realizují. A rozhodně to nepůjde letos. To se týká například i Zámečníkova návrhu mezi politiky tolik citlivé zdravotnické reformy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Víčka, plastová, plast
Některé firmy už nekupují víčka na charitu. Zájem lidí nepolevuje

Některé společnosti v Česku končí s výkupem plastových víček či snižují jejich výkupní cenu. Jejich sbíráním lidé pomáhají zejména rodinám s handicapovanými...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují...  celý článek

Ilustrační snímek.
Dovolená jako v Německu. Firmy musí zaměstnancům po návratu z ciziny platit víc

Zaměstnanci tuzemských firem mají po návratu z práce v zahraničí nárok na náhrady mzdy několikanásobně vyšší, než je jejich český plat. Problém se týká až...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.