"Samotné poskytnutí sociální služby je založeno na smluvním principu, což staví člověka v nepříznivé situaci do aktivní role," uvedla mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková v tiskové zprávě. Každý by pak měl dostat takovou pomoc, která mu nejvíc vyhovuje.
Celý systém pomoci se podle Beránkové díky změně zjednoduší. Příspěvek totiž nahradí dosavadní zvýšení důchodu pro bezmocnost a dávky při péči o blízkou nebo jinou osobu, vysvětlila.
Podle údajů ministerstva práce je na pomoc okolí ať kvůli stáří či špatnému zdravotního stavu ve větší či menší míře odkázáno kolem půl milionu lidí. "Asi sto tisíc z nich by bez této možnosti bylo vážně ohroženo na zdraví a životě," upřesnila Beránková.
Právě stupeň závislosti na pomoci okolí bude rozhodujícím kritériem pro výši dávky. Počítá se se čtyřmi stupni od 1 500 korun až do jedenácti tisíc. O zařazení, a tím tedy i o výši příspěvku, má rozhodovat úřad práce.
Ministerstvo odhaduje, že dávku by mělo dostat asi 180 tisíc žadatelů a ze státní kasy by se mělo ročně jen na příspěvcích vyplatit kolem osmi miliard korun.
Zajištění celého systému sociálních služeb pak má být ještě o pět až šest miliard korun. Další miliardy navíc platí i samotní uživatelé služeb, přispívají i obce a kraje. Celková částka, kterou sociální služby spolknou, se tak dostává až k 22 miliardám.
Změna, pokud projde parlamentem a podepíše ji prezident, bude znamenat první zásadnější zásah do systému za čtvrt století. V současné podobě totiž sociální péče funguje od konce 80. let a podle Beránkové už dávno nevyhovuje.
"Nejenže nebere v potaz změnu společnosti, ale také dostatečně nezohledňuje proces sociálního začleňování jako základní myšlenku moderní sociální politiky," řekla.
