Superhrubá mzda ukazuje, kolik v součtu dávají do důchodového a zdravotního systému dohromady zaměstnanec a firma, vysvětluje premiér Topolánek. Ilustrační foto.

Superhrubá mzda ukazuje, kolik v součtu dávají do důchodového a zdravotního systému dohromady zaměstnanec a firma, vysvětluje premiér Topolánek. Ilustrační foto. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Vláda chce přejmenovat superhrubou mzdu na hrubou

  • 463
Superhrubá mzda – všichni o ní mluví a většina přesně neví, o co jde a k čemu je dobrá. Zmatkům se rozhodlo učinit přítrž samo ministerstvo financí, které s tímto pojmem přišlo. Napříště má toto označení zmizet a zůstat jen pojem hrubá mzda – ovšem se stejným obsahem.

"Není to tak, že by se koncept superhrubé mzdy ukázal jako chybný či nefunkční. Všem lidem má ukázat, kolik v součtu dávají do důchodového a zdravotního systému dohromady zaměstnanec a firma," komentoval záležitost v pondělí premiér Mirek Topolánek.

Změna superhrubé mzdy se točí především kolem způsobu její interpretace. Podle chystané změny zákona o dani z příjmu by zdravotní a sociální pojištění v budoucnu platil pouze zaměstnanec a předtím by jeho "hrubá mzda" (dnes superhrubá) formálně stoupla o pojistné placené dnes zaměstnavatelem.

Jednodušší výpočet a konec výjimek

Důvodem, proč k tomu ministerstvo přistupuje, je připravit si půdu pro následující krok: sjednotit vyměřovací základ pro daň z příjmu i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Dnes se tyto dva vyměřovací základy počítají každý jinak. Stává se tak, že z některého druhu příjmu se daň platí, ale neodvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění.

"Pokud by došlo k tomuto sjednocení, znamenalo by to podstatné zjednodušení výpočtu daní," vítá návrh Marek Romancov, partner poradenské společnosti Deloitte Advisory.

Superhrubá mzda

Jde o součet hrubé mzdy zaměstnance a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Vláda zavedla tento systém počátkem loňského roku. Ze superhrubé mzdy se vypočítává daň z příjmu ve výši 15 %. Tento údaj je však pouze na papíře – ve skutečnosti lidé státu odvedou asi 23 procent toho, co vydělají.

Na novém modelu příjmové daně pracuje ministerstvo financí více než dva roky. V rámci zjednodušení výpočtu daně z příjmu navrhuje zrušit nebo omezit 42 ze 118 daňových výjimek. Kandidáty na zrušení jsou například stravenky nebo režijní jízdenky pro zaměstnance drah. Ti už kvůli tomu na podzim hrozili stávkou.

Zrušené výjimky chce ministerstvo nahradit zaměstnaneckým výdajovým paušálem. Daňoví poplatníci z řad fyzických osob by se tak všichni dočkali stejných výhod. K tomu, že se vládě podaří zjednodušení daňových výpočtů dosáhnout, je skeptická opoziční ČSSD.

"Myslím, že to není realistický cíl. Znamenalo by to likvidaci velkého množství slev na dani ze současného systému. Nemyslím si, že by avizovaný výdajový paušál pro zaměstnance mohl kompenzovat zrušení jiných zaměstnaneckých výhod," míní Bohuslav Sobotka, místopředseda ČSSD a stínový ministr financí.

Sociální demokraté podle něj budou mít zrušení konstrukce superhrubé mzdy ve volebním programu, některé zaměstnanecké výhody však chtějí ponechat. Také by chtěli zvednout daně milionářům asi na 38 % (počítáno z dnešní hrubé mzdy) a mírně je snížit lidem se středními a nízkými příjmy. Změna zákona o dani z příjmu v podání ministerstva financí má být zásadní a nebude hned.

"Jakmile se připraví důležité části zákona, projednají se s odbory na tripartitě. Zhruba za měsíc bychom mohli mít konkrétní návrhy," uvedl pro MF DNES náměstek ministra financí Peter Chrenko.