Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stát hledá specialisty. Mohou dostat víc peněz, ale jen ti vyvolení

  1:00aktualizováno  1:00
Přesvědčit kvalifikované specialisty, například právníky, auditory, účetní či odborníky na IT, aby pracovali pro stát, je čím dál těžší. Problém chce vyřešit vláda tím, že jim zaplatí až dvojnásobek oproti tabulkovým mzdám. Má to však háček. Podmínky by splnili nejspíš jen vyvolení.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Manažerský tým v kanceláři

V soukromé sféře si mohou specialisté v průměru měsíčně vydělat až o 30 tisíc korun víc. Do služeb státu se proto moc nehrnou. Vláda se proto ve středu shodla, že od dubna rozšíří seznam profesí, v nichž se noví zaměstnanci státu částečně „vymknou“ platovým tabulkám. Budou si moci přijít až na dvojnásobek platového tarifu pro dané služební místo.

„Návrh díky navýšení platových tarifů udrží ve státní správě klíčové odborníky,“ řekl mluvčí vlády Martin Ayrer.

Zda bude návrh, který vládě předložila ministryně práce Michaela Marksová, pro specialisty dostatečně atraktivní, však není moc jisté. A to hned z několika důvodů.

Vládní nařízení se totiž stále týká jen malého počtu oblastí. Už dříve si na větší peníze mohli přijít posudkoví lékaři, právníci a „ajťáci“. K nim nově přibudou oblasti financí, auditu, zadávání veřejných zakázek a klíčoví personalisté.

Resorty chtějí své experty

Právě u nich je podle Marksové finanční rozdíl nejvyšší. Například účetní auditor ve státních službách bere v průměru 34 421 korun, zatímco jeho kolega u soukromé společnosti má průměrně 62 177 korun. U řídících pracovníků v oblasti personální je rozdíl dokonce 28 977 korun.

Problém tím však vyřeší jen malá část institucí. Řada úřadů proto žádala, aby se seznam profesí rozšířil nebo aby si mohly prioritní profese stanovit sami. Třeba ministerstvo dopravy chtělo přidat obor dopravy, zemědělství zase vedle odborníků na zemědělství experty na privatizaci, vzdělávání, výzkum a vývoj.

„Návrh doplnění oboru služby doprava se týkal i dalších organizací v rezortu dopravy. Oblast dopravy je velmi široká a pro výkon konkrétních činností je dnes třeba vysoká specializace, kterou mají spíše jednotlivci na trhu práce než celé skupiny,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

S nařízením se však pojí další dvě omezení. Mimořádný platový tarif může dostat zaměstnanec jen na rok. Každý úřad navíc může takto honorovat jen pět procent svých zaměstnanců ve služebním poměru. Pokud má tedy třeba 30 lidí, jde jen o 1,5 osoby.

Nejde jen o peníze

Podle personalistů může státní správa lákat i na jiné výhody než jen velký plat. „V soukromém sektoru je hlavním měřítkem zisk, což bývá spojeno s vysokým tlakem. Ve státní správě je možné dostat se k zajímavým věcem, které mají velký dopad na společnost. A to je pro některé lidi víc než maximalizace platu,“ říká manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Úřady si také stěžují, že hledání nových státních zaměstnanců je poměrně komplikované a v řadě případů se nedaří volná místa obsadit. „V případě, kdy jsou stanoveny další odborné požadavky (např. právní vzdělání, technické vzdělání, úroveň jazykových požadavků), je zájem žadatelů nižší a výběrová řízení se pak musí opakovat,“ říká Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj. Jen tento resort má více než sto neobsazených služebních míst.

Navíc nový státní zaměstnanec, který dosud nemá složenou úřednickou zkoušku, bere do doby jejího složení základní plat, protože se nezohledňuje jeho dosavadní pracovní praxe. Jinými slovy, i když bude někdo mít dlouholetou praxi, a nemá zkoušku, dostane stejný plat jako absolvent po škole. „Na jednu stranu to motivuje k rychlému složení zkoušky, na druhou stranu to demotivuje na toto místo vůbec nastoupit,“ říká mluvčí Správy státních hmotných rezerv Edita Pechalová.

To by se ale mohlo změnit. Poslanci koncem února schválili novelu, podle níž by jim nově náležel platový stupeň podle jejich dosavadní praxe. Naopak shodili pod stůl jiné lákadlo pro odborníky – až stotisícový náborový příspěvek, který mohli dostat státní úředníci nastupující na pozici, kterou se podařilo obsadit až napočtvrté.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Marian Jurečka, ministr zemědělství, byl hostem pořadu iDNES.cz Rozstřel. (21....
Kolem másla vznikla panika, obchodníci toho využívají, tvrdí Jurečka

Tržní cena másla v Česku byla v srpnu 35 korun, řetězce je nyní nabízejí za 65 korun i více. „Marže je u obchodníků, nikoli producentů,“ řekl ministr...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PRŮZKUM: Tři z pěti Čechů omezili máslo. 60 korun za kostku je moc

Zdražování másla pokračuje. Cena za více než padesát korun ale Čechům připadá přehnaná. Téměř tři pětiny lidí tvrdí, že rostoucí cena másla v posledním měsíci...  celý článek

Ilustrační snímek
Cenu másla šponuje smetana, mléka je přitom dost

Zatímco cena mléka se nemění, smetana už stojí trojnásobek. „Za rekordní cenu másla rozhodně nemohou zemědělci. Výkupní cena mléka momentálně činí pouhých 8,5...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.