Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stát hledá specialisty. Mohou dostat víc peněz, ale jen ti vyvolení

  1:00aktualizováno  1:00
Přesvědčit kvalifikované specialisty, například právníky, auditory, účetní či odborníky na IT, aby pracovali pro stát, je čím dál těžší. Problém chce vyřešit vláda tím, že jim zaplatí až dvojnásobek oproti tabulkovým mzdám. Má to však háček. Podmínky by splnili nejspíš jen vyvolení.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Manažerský tým v kanceláři

V soukromé sféře si mohou specialisté v průměru měsíčně vydělat až o 30 tisíc korun víc. Do služeb státu se proto moc nehrnou. Vláda se proto ve středu shodla, že od dubna rozšíří seznam profesí, v nichž se noví zaměstnanci státu částečně „vymknou“ platovým tabulkám. Budou si moci přijít až na dvojnásobek platového tarifu pro dané služební místo.

„Návrh díky navýšení platových tarifů udrží ve státní správě klíčové odborníky,“ řekl mluvčí vlády Martin Ayrer.

Zda bude návrh, který vládě předložila ministryně práce Michaela Marksová, pro specialisty dostatečně atraktivní, však není moc jisté. A to hned z několika důvodů.

Vládní nařízení se totiž stále týká jen malého počtu oblastí. Už dříve si na větší peníze mohli přijít posudkoví lékaři, právníci a „ajťáci“. K nim nově přibudou oblasti financí, auditu, zadávání veřejných zakázek a klíčoví personalisté.

Resorty chtějí své experty

Právě u nich je podle Marksové finanční rozdíl nejvyšší. Například účetní auditor ve státních službách bere v průměru 34 421 korun, zatímco jeho kolega u soukromé společnosti má průměrně 62 177 korun. U řídících pracovníků v oblasti personální je rozdíl dokonce 28 977 korun.

Problém tím však vyřeší jen malá část institucí. Řada úřadů proto žádala, aby se seznam profesí rozšířil nebo aby si mohly prioritní profese stanovit sami. Třeba ministerstvo dopravy chtělo přidat obor dopravy, zemědělství zase vedle odborníků na zemědělství experty na privatizaci, vzdělávání, výzkum a vývoj.

„Návrh doplnění oboru služby doprava se týkal i dalších organizací v rezortu dopravy. Oblast dopravy je velmi široká a pro výkon konkrétních činností je dnes třeba vysoká specializace, kterou mají spíše jednotlivci na trhu práce než celé skupiny,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

S nařízením se však pojí další dvě omezení. Mimořádný platový tarif může dostat zaměstnanec jen na rok. Každý úřad navíc může takto honorovat jen pět procent svých zaměstnanců ve služebním poměru. Pokud má tedy třeba 30 lidí, jde jen o 1,5 osoby.

Nejde jen o peníze

Podle personalistů může státní správa lákat i na jiné výhody než jen velký plat. „V soukromém sektoru je hlavním měřítkem zisk, což bývá spojeno s vysokým tlakem. Ve státní správě je možné dostat se k zajímavým věcem, které mají velký dopad na společnost. A to je pro některé lidi víc než maximalizace platu,“ říká manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Úřady si také stěžují, že hledání nových státních zaměstnanců je poměrně komplikované a v řadě případů se nedaří volná místa obsadit. „V případě, kdy jsou stanoveny další odborné požadavky (např. právní vzdělání, technické vzdělání, úroveň jazykových požadavků), je zájem žadatelů nižší a výběrová řízení se pak musí opakovat,“ říká Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj. Jen tento resort má více než sto neobsazených služebních míst.

Navíc nový státní zaměstnanec, který dosud nemá složenou úřednickou zkoušku, bere do doby jejího složení základní plat, protože se nezohledňuje jeho dosavadní pracovní praxe. Jinými slovy, i když bude někdo mít dlouholetou praxi, a nemá zkoušku, dostane stejný plat jako absolvent po škole. „Na jednu stranu to motivuje k rychlému složení zkoušky, na druhou stranu to demotivuje na toto místo vůbec nastoupit,“ říká mluvčí Správy státních hmotných rezerv Edita Pechalová.

To by se ale mohlo změnit. Poslanci koncem února schválili novelu, podle níž by jim nově náležel platový stupeň podle jejich dosavadní praxe. Naopak shodili pod stůl jiné lákadlo pro odborníky – až stotisícový náborový příspěvek, který mohli dostat státní úředníci nastupující na pozici, kterou se podařilo obsadit až napočtvrté.




Nejčtenější

Válka o prodavačky pokračuje. Nástupní mzda v Lidlu bude 28 tisíc

Nová prodejna v Berouně se otevře v následujících týdnech.

Diskonty Lidl v Česku zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček na 28 tisíc korun, tedy o pětinu. V Praze a...

Fronty i na půl hodiny. Kaufland má málo pokladních, lidé si stěžují

(Ilustrační snímek)

V Kauflandu na pražském Bohdalci je 25 pokladen, v posledních dnech je však běžné, že fungují jen čtyři. Nakupujících...



Diesely v Německu už nikdo nechce. Ceny ojetin srážejí čachry s emisemi

(Ilustrační snímek)

V Německu za poslední rok výrazně klesl prodej nových naftových aut, ceny těch ojetých šly znatelně dolů. Vývoj souvisí...

Prodávat kostku másla za 90 korun byla zlotřilost, říká majitel Madety

Předseda představenstva a generální ředitel Madeta a. s. Milan Teplý.

Majiteli českobudějovické Madety Milanu Teplému sice bude příští rok v březnu 70 let, ale podnik stále řídí pevnou...

Bílý prášek není z mléka. Místo sušené smetany si do kávy sypete chemii

Sypaná smetana do kávy

Lidé, kteří si do kávy sypou instantní smetanu, by se měli mít na pozoru. Coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní...

Další z rubriky

Co Češi tolik nekupují. CD a DVD už jsou mrtvá i pro statistiky

CD - ilustrační foto

Statistici udělali pořádek ve spotřebním koši a vyhodili, co už Češi tolik nekupují. Přestali tak sledovat ceny...

Aplikace místo léků. Telemedicína má šanci se prosadit

Ilustrační foto

České zdravotnictví dlouho odolávalo, ale už se začíná měnit. Rozšíření dálkového monitoringu pacientů s různými...

Kdo dřív přijde, ten pracuje. Sdílené kanceláře budoucnosti patří všem

Coworkingové centrum Paralelní Polis v Praze

Sdílené kanceláře táhnou. Do půl roku se rozrostou o čtvrtinu, a to nejen v Praze. Zájem o pracovní místa v...

Najdete na iDNES.cz