Na dávkách v nemoci se tak proti plánu zatím vyplatilo zhruba o tři miliardy méně a podobně by měl dopadnout i výsledek za celý rok.
Peníze se však neušetří, protože se jimi splatí jednorázové dávky vyplacené rodinám s dětmi a důchodcům na jaře. Na ně vláda před dvěma týdny těžko sháněla finance a nemocenská je jedna z mála položek, která si vyžádá méně peněz.
Zásluhu na tom mají dvě věci: jednak nepřišla chřipková epidemie, jednak se od ledna zkrátily dávky v prvních třech dnech marodění o polovinu. Firmy potvrzují, že zpřísnění okamžitě pocítily na vyšší docházce do práce. "Počet zaměstnanců, kde nemoc trvala do tří dnů, klesl v porovnání s loňským rokem o 36 procent," říká Helena Matuzsná z České spořitelny.
V porovnání s loňským rokem se zároveň prodloužila doba marodění v průměru o šest na 33 dnů. To souvisí jak s omezením třídenních nemocí, tak s chřipkou, která nepřišla. Ta s sebou totiž přináší velký počet týdenních neschopenek.
Problém je, že vláda ve svém plánu hospodaření počítá s tím, že chřipka neudeří ani v dalších třech letech a lidé budou marodit méně, tedy podobně jako letos. "Rozpočet na příští rok je napjatý," potvrzuje Jiří Král z ministerstva práce a sociálních věcí.
Předpokládat, že virová epidemie, která podle odhadů přijde státní pokladnu asi na miliardu korun, skutečně nedorazí, se příliš nedá. "Letos byl výjimečný případ. Musíme počítat s tím, že chřipka bude každý rok," říká Marie Otavová z Národní referenční laboratoře pro chřipku.
Vláda i poslanci si však už z peněz vyčleněných za nemocenskou udělali kouzelný měšec, z kterého lze brát, když už není odkud. Původně se v rozpočtu na příští rok počítalo na nemocenskou s 30 miliardami korun. Pak bylo nutné šetřit, aby se snížil schodek podle představ lidovců a unionistů, a ministr práce Zdeněk Škromach nabídl z nemocenské odebrat přes jednu miliardu.
Tím se zřejmě inspirovali i poslanci, kteří si tento týden v rozpočtovém výboru odsouhlasili převést z peněz na marodění dalších pět set milionů. Tyto peníze rozdali na nejrůznější sportoviště, hřiště či školy ve svých volebních obvodech. Pokud v lednu či únoru chřipka opravdu dorazí, bude třeba hledat peníze jinde.
Ke skutečným úsporám v nemocenské má dojít až v roce 2006, na kdy vláda chystá nový a tvrdší zákon. Pohoršit si mají při ochoření skoro všichni zaměstnanci. Mírné zlepšení v řádu stovek korun na měsíc čeká jen zaměstnance s vyšším platem. Ty jsou v době nemoci proti svému výdělku nejvíce biti, protože maximálně dostanou 11 tisíc korun.
Prvních čtrnáct dní budou nemocenskou svým zaměstnancům platit firmy a ty tak budou více motivovány si hlídat případné simulanty. Proplácet by se také měly přestat víkendy.
