"Malá penzijní reforma" počítá také se zavedením stropu na sociální pojištění – sníží se na trojnásobek průměrné měsíční mzdy (74 tisíc korun). Dnes vysokopříjmoví pracovníci musí do systému solidárně přispívat z příjmů až do 140 tisíc.
Na změně důchodů už příští rok vydělají dvě skupiny lidí, kteří se chystají do důchodu – ti s nadprůměrným příjmem a ti nejchudší. Těm prvním především zůstane víc z platu a těm druhým stát na výpočet důchodu nesáhne.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) si dal při přípravě změny dvě podmínky: nesmí zasáhnout do státního rozpočtu a nesmí se dotknout nejchudších lidí. Vyřešil to tak, že horní desetině lidí trochu přidá a středněpříjmové většině ubere.
"Model je nastaven tak, aby byl sociálně co nejpřijatelnější, nedotýká se lidí s nejnižšími příjmy a u středněpříjmových kategorií počítá jen s mírnou redukcí," vysvětlil ministr. Jde zhruba o třicet procent populace.
Střední třída přijde o 600 z důchodu
Při pohledu na výši důchodů vycházejí ze změny nejhůř středněpříjmoví. Zatímco lidé s minimální mzdou (osm tisíc korun) dnes ze systému vyberou dvakrát tolik, než do něj vloží, lidé s platem kolem 35 tisíc si naopak vyberou o polovinu méně, než do něj vložili. S novou úpravou se jejich situace ještě o něco zhorší.
Ekonomové považují plán za nespravedlivý vůči lidem s průměrnou mzdou, odboráři naopak souhlasí s Drábkem. "V současné době se provádí celá řada opatření, která jednoznačně postihnou nízkopříjmové lidi. Poroste DPH, bude se připlácet ve zdravotnictví," vypočítává Vít Samek, šéf právníků ČMKOS, který působil v Bezděkově důchodové komisi.
Změna výpočtu důchodu má spočívat v posunu takzvaných redukčních hranic. Prvních 11 tisíc měsíčního příjmu se do důchodového vzorce bude započítávat plně stejně jako dnes. Z příjmů nad tuto částku se započte jen 23 procent (dnes je to 30) a příjmy nad 74 tisíc korun už nebudou mít na výši budoucího důchodu vliv.
Souvisí s tím totiž nejzásadnější změna návrhu – snížení stropu na sociální pojištění z dnešního šestinásobku průměrné mzdy (140 tisíc Kč měsíčně) na trojnásobek (74 tisíc Kč měsíčně). Z peněz nad tento příjem už se neodvádí sociální pojištění a dnes ani zdravotní. Lidem s vyššími příjmy tak zůstane v kapse víc peněz, které neodvedou do eráru.
Právě nepřiměřeně vysoký výběr peněz do systému od bohatších byla hlavní výtka Ústavního soudu, který letos výpočet důchodů zrušil. Podnět mu dal důchodce Karel Sochor, který v práci bral v průměru 68 tisíc korun měsíčně a v penzi dostal jen 13 300 korun (19 procent platu).
Upozornil, že je to o dost méně, než čeští důchodci v té době v průměru dostávali (44 procent platu). Soudci dali politikům čas do 30. září 2011, aby zrušený výpočtový vzorec, ze kterého tento nepoměr vyplýval, nahradili novým postupem. S nižším stropem počítá i důchodová reforma směřovaná do roku 2012. Ta by se však měla týkat jen lidí mladších čtyřiceti let.
Vyhnout se propadu důchodu nepůjde, říká Drábek
Návrh také počítá s tím, že většina lidí, kteří mají krátce před důchodem, se bude chtít nepříjemné změně vyhnout a odejít do důchodu o něco dřív. "Návrh předpokládá přechodná opatření, aby změna nebyla skoková a nezavdávala možnost případným spekulacím s odchodem do penze," podotýká Drábek. Jedním z opatření by mohlo být více sankcionovat předčasný odchod do důchodu – penze se bude krátit víc než teď, a to v kategorii lidí, kterým zbývá do penzijního věku mezi jedním a dvěma lety.
