Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda chce za ČEZ 200 miliard

  15:07aktualizováno  15:07
Alespoň 200 miliard korun musí ve druhém kole nabídnout zájemci o státní podíl v ČEZ. Pokud se tak nestane, vláda tendr zruší a akcie si prozatím ponechá. Ve druhém kole, které končí 7. ledna, spolu soupeří italský Enel a francouzská Eléctricité de France.

Nabídka Enel se v neděli otevírala jako jediná ze tří, které podali zájemci o elektroenergetiku. Spolu s Italy se o ČEZ původně zajímala také španělská Iberdrola, která ale v neděli odstoupila. Samotný Enel tak nabídl 135 miliard korun.

Ministr průmyslu Miroslav Grégr ale očekával nabídku mezi 250 a 300 miliardami. Kabinet se proto rozhodl vyhlásit ještě druhé kolo privatizace ČEZ a šesti regionálních distributorů elektřiny.

"Vláda České republiky není žádné ořezávátko, kterému lze předkládat podhodnocené nabídky. Do 7.1. lze předkládat nové nabídky, jejichž minimální hodnota musí být 200 miliard korun. Pokud ji alespoň jedna ze společností nepředloží, soutež se ukončí," prohlásil premiér Miloš Zeman.

Do druhého kola postoupila vedle italského Enel překvapivě i Eléctricité de France, ačkoli nestihla včas podat cenovou nabídku a měla k privatizaci i některé další připomínky. "Všichni zájemci byli upozorněni na to, že pravidla privatizace se mohou v průběhu měnit, aniž by byla dotčena transparentnost výběru. EdF a Enel jsou jediné společnosti, které projevily zájem o koupi celého balíku akcií," dodal Zeman.

Koruna atakovala hranici 32,00 za euro. Čtěte ZDE.

Plynárenství koupí Němci, Unipetrol český Agrofert
Vláda rozhodla také o tom, že plynárenskou firmu Transgas spolu s osmi distributory ovládne za 4,1 miliardy euro (133 miliard korun) německá RWE Gas. Unipetrol získal za 361 milionů euro (11,7 miliardy korun) domácí Agrofert, podporovaný americkou Conoco.

Rozhodnutí vlády prodat plynárenství německé RWE Gas je v souladu s nedělním doporučením privatizační komise.

Naopak prodej petrochemického holdingu tuzemskému Agrofertu bylo překvapením. Jeho nabídka byla druhá nejvyšší, když ji překonala britská Rotch Energy s částkou 14,5 miliardy korun. Akcie Unipetrolu se po oznámení rozhodnutí propadly o 9,1 procenta.

"Dala se přednost české cestě. Zdálo se, že druhá společnost byla spíše finančním investorem, který nemá zkušenosti v petrochemii. Dávala si i další podmínky a neměla zajištěné finanční zdroje," vysvětlil pro Reuters náměstek ministr financí Tomáš Potměšil.

Podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra vláda nikdy netvrdila, že jediným kritériem při prodeji Unipetrolu je cena. "Rozhodovalo i postavení jednotlivých uchazečů na trhu, budoucí modernizace nebo investice," řekl Grégr.

Třetí ze zájemců o Unipetrol maďarsko-rakouské konsorcium MOL, TVK, OMV - mělo připomínky k omezením vyplývajícím z návrhu kupní smlouvy a jeho obálka se v neděli na zasedání privatizační komise vůbec neotevírala.

"Nelíbilo se nám, že není po dobu osmi let možné vůbec prodávat podíly v kupovaných firmách. To je naprosto netransparentní prostředí," řekl zástupce firmy MOL.

Agrofert počítá, že se mu investice 11,7 miliardy korun do Unipetrolu, brzy vrátí. "Počítali jsme to na sedm let," uvedl k návratnosti investic pro ČTK šéf Agrofertu Andrej Babiš. Koupi bude Agrofert financovat částečně z vlastních, částečně z bankovních zdrojů.

Omezení investory odradila
Právě rozsáhlý systém omezujících podmínek ve státem nadiktovaných privatizačních smlouvách byl důvodem, proč mnozí investoři v průběhu neděle vypadli ze hry.

Zástupci Electricité de France měli k omezením (například stanovené povinné odběry uhlí, povinnost prodávat určené a velmi vysoké množství elektřiny) připomínky. Navíc jejich zástupci podali cenovou nabídku několik minut po stanoveném čase.

Další z uchazečů - skupina firem International Power, E. ON a British Energy - byl vyřazen proto, že kromě připomínek byl její součástí E. ON, který již dříve z privatizace odstoupil. "Dostali jsme oficiální informaci, že jsme ze hry," potvrdil zástupce E. ON Miroslav Píše.

Zástupce další firmy z konsorcia mluví o zpackané privatizaci. "Tak tvrdá omezení stejně nemají smysl, když je napadá antimonopolní úřad a jsou i proti právu Evropské unie," uvedl zdroj. Zůstala tak jediná nabídka.

Vyřazeni byli i favorité klání o plynárenství, a to z tradičního důvodu - kvůli připomínkám k návrhu kupní smlouvy, kterou vypracoval privatizační poradce. Ze hry tak vypadl americký Duke Energy s firmou E. ON. Podobný osud stihl podle dostupných informací i nejsilnější uskupení: Ruhrgas a Gaz de France, které chtěly přibrat největšího producenta plynu - ruský kolos Gazprom.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

To není pečené kuře, to je dort potažený marcipánem.
Koblihy, pečené kuře i zapomenuté klíče. Pražský startup sází na pohodlnost

Startup DoDo letos začal spolupracovat s fastfoodovým řetězcem KFC a povedlo se jim to, co nikomu předtím – rozvážet jídlo i s přípravou do 30 minut od...  celý článek

Distribuční centrum pro e-shop Lidlu v Plzni.
E-shop Lidlu navštívilo 700 tisíc lidí, nejvíce kupovali oblečení a nářadí

E-shop Lidlu navštívilo první týden fungování 700 tisíc lidí. Kolik lidí koupilo zboží, ale firma neuvedla. Největší poptávka je po oblečení. Po Lidlu a Tesku...  celý článek

IKEA (Ilustrační snímek).
Konec luštění návodů. IKEA kupuje firmu na hodinové manžele TaskRabbit

Švédský nábytkářský řetězec IKEA se dohodl na koupi společnosti TaskRabbit, která zprostředkovává pracovníky pro drobné domácí práce, například montáž nábytku,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.