Nejdůležitější byly připomínky ministerstva financí. Týkaly se zajištění finančních prostředků na realizaci opatření obsažených v plánu. Plán by měl sloužit několik let a bude každoročně aktualizován s ohledem na výši prostředků, které budou k dispozici, existenci potřebných zákonných norem a podle aktuálních potřeby na trhu práce.
Ovlivní zejména připravovaný zákon o zaměstnanosti a může se dotknout i dalších zákonů, například o státním rozpočtu a školských zákonů, řekl Kasnar.
Současná politika zaměstnanosti není podle plánu dostatečně provázána s celkovou hospodářskou, sociální a vzdělávací politikou vlády a není kompatibilní s principy politiky
zaměstnanosti zemí Evropské unie.
Podpora zaměstnavatelnosti počítá se zajištěním odpovídající kvalifikace a flexibility pracovníků a s usnadněním přechodu absolventů škol do praxe. Součástí zvyšování zaměstnavatelnosti má být i růst pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům.
Plán navrhuje opatření na podporu podnikání, a to jak přímou pomocí ze státního rozpočtu, tak snižování daňové zátěže. Plán například zmiňuje rozvoj průmyslových zón, systém podpory malého a středního podnikání, využití veřejných zakázek přednostně k zajištění zaměstnanosti evidovaných nezaměstnaných a plán revitalizace.