Vláda chce zavést sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Na zavedení daně se dohodla koalice ANO a ČSSD. Ministerstvo financí by mělo do konce května vypracovat příslušný návrh. Vyplývá to z informací ČTK od ministerstva financí a vládní ČSSD.
Podle konzervativního odhadu MF by nová daň mohla do státního rozpočtu ročně přinést pět miliard korun. Účinnost zákona pak úřad odhaduje na polovinu roku 2020.
„Digitální daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání o řešení na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení v OECD. Diskuze není o tom, zda toto zdanění zavádět, ale od kdy, v jaké podobě a v jaké výši,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Daň by se měla dotknout internetových firem s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč).
Daň z tržeb, nikoli ze zisku
Ministerstvo na dotaz ČTK upřesnilo, že daň bude směřovat na tržby internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. „Plátce této daně bude mít povinnost určit si v ČR tzv. daňového zástupce, který bude zodpovědný za náležitosti související s plněním tuzemských daňových povinností,“ uvedl mluvčí MF Michal Žurovec. Firmy tak v ČR nebudou muset mít klasickou stálou provozovnu.
Dohodu potvrdil ČTK i první místopředseda ČSSD Roman Onderka. „Dohodli jsme se na digitální dani, to znamená zdanění firem, jako je Facebook, Google a další na úrovni sedmi procent. To byla jediná uzavřená dohoda z pondělního koaličního jednání, jinak ostatní věci jsou ještě rozpracované,“ uvedl.
Připravovaný zákon o dani z vybraných internetových služeb zavede sedmiprocentní daň na umisťování cílené reklamy. Podle MF jde o tzv. DST model digitální daně, který kromě zdanění cílené reklamy počítá také mimo jiné se zdaněním prodeje dat shromážděných o uživatelích.
„MF v současnosti návrh dokončuje, jeho součástí bude také stanovení minimálního obratu těchto společností na území České republiky, aby se daň vztahovala skutečně na ty giganty, kteří na českém trhu aktivně působí,“ uvedl mluvčí ministerstva Michla Žurovec.
Digitální daň v Evropě
O digitální dani se vyjednává i na úrovni Evropské unie, jednání se ale táhnou. Některé státy tak už přistoupily k zavedení vlastní digitální daně. V programovém prohlášení vlády je ještě závazek zvednout odvody pojišťovnám.
Počátkem dubna zavedení digitální daně na národní úrovni schválilo francouzské Národní shromáždění. Tříprocentní daní zatíží příjmy velkých mezinárodních internetových firem. Výnos z ní by měl pomoci financovat nouzová ekonomická a sociální opatření avizovaná vládou prezidenta Emmanuela Macrona v prosinci, kdy vrcholily protesty hnutí žlutých vest.
Ve francouzském modelu se daň dotkne třicítky koncernů, jimž digitální aktivity ročně vynášejí více než 750 milionů eur (19 miliard Kč) globálně a více než 25 milionů eur ve Francii. Tři procenta budou platit mimo jiné z internetových reklamních zisků.
Rakousko přitvrdilo vůči technologickým gigantům, zvedlo digitální daň |
Počátkem dubna rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Plán zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z online reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur, z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.
Británie, která má opustit EU, loni oznámila, že od dubna 2020 zavede svou vlastní verzi daně z digitálních služeb. Daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat jen ziskových firem s globálními tržbami nejméně 500 milionů liber za rok.
A co na to opozice?
Pirátští poslanci by preferovali zavedení digitální daně na evropské úrovni. Blokují to podle nich ale země jako Irsko či Lucembursko. Zdanění digitálních služeb pouze na národní úrovni má podle nich rezervy, zahraniční firmy se tak mohou povinnosti dále vyhýbat díky sídlům v jiných státech. V komentáři pro média to uvedl pirátský místopředseda Mikuláš Peksa.
Již dříve řekl lídr pirátské kandidátky pro květnové volby do Evropského parlamentu Marcel Kolaja, že by se v případě zavedení daně jen v ČR digitální společnosti mohly vyhýbat placení daně například tím, že by prodávaly reklamu přes prostředníky. „Tím by nenaplnily podmínku pro výši celosvětových příjmů, aby digitální daň platily,“ uvedl tehdy.
TOP 09 je připravena diskutovat s vládou o zavedení digitální daně za předpokladu, že současně s tím se nějaká daň nebo povinné pojistné sníží. ČTK to řekl předseda poslaneckého klubu strany Miroslav Kalousek.
„My jsme připraveni diskutovat o zavedení digitální daně za předpokladu, že současně s tím se nějaká jiná daň nebo povinné pojistné sníží, aby to bylo alespoň fiskálně neutrální. Kdyby to mělo být jenom záplatování státního rozpočtu, tak si opravdu nemyslíme, že to je odpovědná daňová politika,“ řekl Kalousek. Snížit by se podle něj mohla například daň z příjmu fyzických osob nebo daň z nabídky nemovitostí.
„Smysl by nám nedávalo podpořit vládu v tom, aby z roku na rok doháněla svoji neodpovědnou výdajovou politiku, protože co bude dělat zase příští rok?“ doplnil šéf poslanců TOP 09.
Podle místopředsedkyně Starostů a nezávislých Věry Kovářové je sedmiprocentní sazba v mezinárodním srovnání poměrně vysoká a je otázkou, zda je realistická. „Sazby v zahraničí se pohybují od tří do pěti procent,“ napsala ČTK. Zavedení daně by podle ní mělo vést k narovnání podnikatelského prostředí a posílení férovosti daňového systému. Také podle ní by bylo ideální evropské řešení.
„Nemůžu se ubránit dojmu, že u nás vláda tak trochu staví dům od střechy. Nejdřív si posvítila na ty nejmenší v podobě EET a až teď se vrhá na ty největší,“ uvedla. Otázkou podle ní zůstává, jak by byly výnosy daně použity. Vhodné by bylo peníze investovat například do rozvoje vysokorychlostního internetu či rozvoje digitálního sektoru ekonomiky obecně, míní. Podle Pirátů by výnosy měl stát investovat do oblastí, v nichž Česko dlouhodobě zaostává, například do školství.
