Vláda tak chce zaplatit některé nové výdaje, které by ještě příští rok ráda uskutečnila. Otvírá se tím například možnost uspokojit učitele a jiné státní zaměstnance, kteří chtějí v pondělí stávkovat a na podzim pokračovat v protestech proti vládě.
Sečtou-li se však všechny nesplněné požadavky členů Špidlova kabinetu, peněz by bylo potřeba čtyřikrát víc. Peníze se budou rozdělovat příští středu na jednání vlády. "Je zcela na rozhodnutí vlády, jak s penězi naloží," uvedl mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič.
Z parlamentu se však ozývají hlasy, že vláda by měla spíše šetřit než zkoumat, jak peníze utrácet. Ministr financí Bohuslav Sobotka pro vyspravení rozpočtu navíc použil několik triků a zatím nejistých příjmů, které nemusí u poslanců při schvalování rozpočtu obstát jako dostatečná záruka na pokrytí nových výdajů.
Téměř polovinu z dodatečných 11 miliard má Sobotka slíbenu od ČSOB za uzavření transakcí kolem převzetí IPB. "Peníze měl stát získat už letos, ale ministerstvu se hodí více příští rok, proto se platba posouvá," sdělil zdroj blízký jednání.
Druhý důležitý příjem - dřívější platba od mobilních operátorů za licence na síť UMTS - není ještě jistý. "Jednání probíhají, ale nelze říci, že bychom byli definitivně dohodnuti," říká mluvčí T-Mobilu Jiří Hájek. Pokud T-Mobile a Eurotel zaplatí celých 3,8 miliardy už příští rok, dostanou od vlády více času na spuštění nové sítě.
Zbytek peněz má plynout z fondů Evropské unie a z deblokací dlužných vládních úvěrů. "Budí to dojem, že se zoufale hledají nějaké dodatečné příjmy," uvedl ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Pozor na podzim
Klienti HVB Bank, druhé největší německé banky, dostali ve čtvrtek od Sobíška a jeho kolegů varovnou zprávu: "Politické riziko je v Česku vysoké. Zůstává nejisté, zda vláda dokáže v září prosadit svou rozpočtovou reformu v parlamentu, což hrozí rozpadem koalice. To však nutně nepovede k předčasným volbám, v nejhorším případě bude ČSSD spolupracovat s komunisty."
Vládní koalice se nejprve musí shodnout jak na státním rozpočtu, tak na balíčku úsporných zákonů, o kterých se po letní pauze bude znovu hlasovat. Část poslanců ČSSD kolem poslance Josefa Hojdara naslouchá odborům a chce reformu změkčit, naopak Unie svobody prosazuje co nejúspornější variantu spojenou s nižším deficitem.
Vláda nyní navrhuje schodek 118 miliard korun, což znamená proti letošní úrovni snížení a podle dřívějších prohlášení ministra Sobotky maximum, které může ve sněmovně projít. Použití nově nalezených peněz na platy státních zaměstnanců může podle šéfa rozpočtového výboru sněmovny Miroslava Kalouska průchodnost rozpočtu ještě ztížit.
