Podle důvěryhodných zdrojů z centrální banky nemá IPB dost rezerv na krytí ztrát ze špatných úvěrů, což v nejoptimističtější variantě představuje "díru" 21 miliard korun. V takovém případě by stav IPB mohl vést k odebrání licence.
Ministr financí Pavel Mertlík chce ve spolupráci s centrální bankou již příští týden předložit vládě materiál s návrhem řešení stability IPB.
"V této chvíli se k záležitosti nemohu vyjadřovat pro nedostatek informací," řekl mluvčí ministerstva Libor Vacek.
Zdroj z ministerstva nicméně uvedl, že záměrem je odříznout stávající akcionáře od jakéhokoliv vlivu na chod banky, aby neměli možnost rozhodovat o penězích, které stát ve spolupráci s ČNB na stabilizaci banky vynaloží.
Stát má prakticky dvě možnosti, při nichž může banku znárodnit a zachovat její fungování.
Buď od Nomury získá majoritní balík akcií, nebo banku ovládne uvalením nucené správy České národní banky.
"Obě varianty jsou možné," uvedl zdroj z ministerstva, který se jednání účastní. Po ovládnutí banky a nákladném očištění ji chce stát prodat strategickému partnerovi. Mezi zájemci jsou například ČSOB či italská UniCredito.
Nomura však prozatím nechce přistoupit na návrh ministerstva, aby akcie předala za symbolickou korunu , protože se nechce podílet na stabilizaci banky. Zástupce Nomury Randall Dillard přitom tvrdí, že Nomura navrhla posílení kapitálu IPB o 20 miliard korun." Jenže na to chtějí státní záruky, takže by to opět zaplatil stát," upozorňuje dobře informovaný zdroj.
V otázce uvalení nucené správy však podle důvěryhodných informací nepanuje shoda ani v centrální bance a někteří její pracovníci se jí snaží vyhnout. Po nedávném obvinění bývalého nuceného správce Agrobanky Jiřího Klumpara, které již bylo zastaveno, je prý obtížné nalézt kandidáta na takovou funkci.
Nucená správa je navíc velmi drahý postup. V případě Agrobanky, která byla pětkrát menší než IPB, dosáhly celkové náklady centrální banky na nucenou správu 40 miliard korun.
Varianty možného řešení se urychleně připravují i s ohledem na časový tlak, pod kterým centrální banka a ministerstvo financí pracují. Záměrem státu je podle důvěryhodných informací dostat IPB pod kontrolu, ať cestou dohody s Nomurou, či prostřednictvím nucené správy, ještě před nadcházející valnou hromadou, která je svolána na 28. června.
Rozhodnutí o převodu akcií by v případě dohody s Nomurou přitom muselo podle zdroje z ministerstva financí padnout nejpozději do 20. června, protože vyřízení souvisících formalit pak může trvat až sedm dní.
Nedostatek rezerv bude podle důvěryhodných informací konstatovat i audit IPB od společnosti Ernst & Young. Tentýž auditor dal však v minulých dvou letech IPB hodnocení k hospodaření "bez výhrad". Americké vedení firmy Ernst & Young nedávno provedlo v domácí pobočce rozsáhlé personální změny.
Jednání komplikují i osobní averze mezi ministrem financí Pavlem Mertlíkem a zástupcem Nomury Randallem Dillardem.
Mertlík ho totiž nepovažuje za důvěryhodného partnera. Ministrův náměstek Jan Mládek nedávno několikrát uvedl, že stát není s Nomurou jako vlastníkem Investiční a Poštovní banky spokojen, protože se podle potřeby jednou chová jako strategický a jindy jako minoritní akcionář.
Zástupci státu také často poukazují na fakt, že Nomura vyprodala z IPB lukrativní majetky, především Plzeňský Prazdroj a Radegast. Za prodej těchto pivovarů inkasovala Nomura zhruba 20 miliard korun.
Dillard zase před několika dny požádal vybrané členy vlády o jednání, například ministra vnitra Stanislava Grosse či ministra spravedlnosti Otakara Motejla, ale Mertlíka vynechal. "Pan ministr dopis dostal a zvažuje, jak s ním naloží.
Protože se kolem této kauzy točí příliš nejasností, nevidí zatím důvod, proč by se toho účastnil," řekl mluvčí ministra vnitra Jan Decker.
Mluvčí londýnské Nomury Clare Williamsová včera zopakovala, že Dillard "je oficiální zástupce pro obchodní záležitosti týkající se Nomury". Zdroj z ministerstva financí uvedl, že diplomatickou cestou se usiluje o to, aby Nomura Dillarda stáhla.
Nomura prostřednictvím společnosti Saluka prozatím drží 46 procent akcií IPB. "Jsme schopni získat dalších pět procent," sdělil včera Dillard. Na otázku, zda je Nomura ochotna předat státu akcie za symbolickou cenu, řekl, že nemůže odpovědět. "Když akcie odevzdáme a odejdeme, bude to mít destruktivní charakter," dodal Dillard bez bližšího upřesnění.
Důvěryhodné zdroje uvádějí, že Nomura by byla ochotna "darovat" akcie pod podmínkou, že by i poté měla zajištěn vliv na výběr strategického partnera. S tím však prozatím vyjednavači státu nejsou ochotni souhlasit.
Nomura podporuje jako partnera pro IPB italskou UniCredito, v níž má pětiprocentní podíl německá pojišťovna Allianz.
Velký zájem o IPB má ovšem i Československá obchodní banka.
Minulý týden jednal Mertlík v Paříži s Remi Vermierenem, šéfem belgické KBC, která je vlastníkem právě ČSOB. "Vermieren se zavázal, že KBC je připravena podpořit ČSOB i kapitálově, pokud by přebírala Investiční a Poštovní banku," řekl zdroj informovaný o průběhu jednání.
IPB byla japonské Nomuře prodána v roce 1998, když stát již byl v roli menšinového akcionáře bez faktického vlivu na řízení. Banka začala silně expandovat a na trhu vkladů klientů se jí ke konci loňského roku podařilo získat 243 miliard korun. Za první čtvrtletí, kdy se již začaly objevovat informace o nutné pomoci státu, odteklo z IPB 17 miliard korun vkladů a podle informací z centrální banky postupný odliv pokračuje. Mluvčí IPB Barbora Tachecí však nepřipouští, že by banka měla potíže. Klíčový ukazatel stability, kapitálová přiměřenost, podle ní stále přesahuje minimální hranici vyžadovanou centrální bankou.
| Varianty postupu státu při řešení potíží IPB |
| Stát se dohodne s japonskou Nomurou, že od ní převezme majoritní balík akcií, který je prý Nomura schopna dodat. Akcie by koupila například Konsolidační banka. V rychlém výběrovém řízení by stát IPB prodal strategickému partnerovi, který však před tím bude požadovat očištění banky od rizikových obchodů. |
| Stát se s Nomurou nedohodne a bude volit mezi dvěma možnostmi: 1. ČNB uvalí nucenou správu. Nucený správce se ujme pravomocí představenstva i valné hromady, sníží základní jmění a umožní vstup Konsolidační banky do IPB. Stát rychle IPB očistí a následně prodá strategickému partnerovi. 2. ČNB nebude chtít uvalit nucenou správu a rozhodne o odnětí licence. Z pohledu klientů jde o nejhorší možnou variantu. Při odnětí licence zůstává banka nadále v rukou akcionářů, ovšem již nefunguje jako banka. Nastupuje výplata vkladů z fondu pojištění. Tuto variantu považují pozorovatelé za nejméně pravděpodobnou. |
Ministr financí Pavel Mertlík chce ve spolupráci s centrální bankou již příští týden předložit vládě materiál s návrhem řešení stability IPB.
"V této chvíli se k záležitosti nemohu vyjadřovat pro nedostatek informací," řekl mluvčí ministerstva Libor Vacek.
Zdroj z ministerstva nicméně uvedl, že záměrem je odříznout stávající akcionáře od jakéhokoliv vlivu na chod banky, aby neměli možnost rozhodovat o penězích, které stát ve spolupráci s ČNB na stabilizaci banky vynaloží.
Stát má prakticky dvě možnosti, při nichž může banku znárodnit a zachovat její fungování.
Buď od Nomury získá majoritní balík akcií, nebo banku ovládne uvalením nucené správy České národní banky.
"Obě varianty jsou možné," uvedl zdroj z ministerstva, který se jednání účastní. Po ovládnutí banky a nákladném očištění ji chce stát prodat strategickému partnerovi. Mezi zájemci jsou například ČSOB či italská UniCredito.
Nomura však prozatím nechce přistoupit na návrh ministerstva, aby akcie předala za symbolickou korunu , protože se nechce podílet na stabilizaci banky. Zástupce Nomury Randall Dillard přitom tvrdí, že Nomura navrhla posílení kapitálu IPB o 20 miliard korun." Jenže na to chtějí státní záruky, takže by to opět zaplatil stát," upozorňuje dobře informovaný zdroj.
V otázce uvalení nucené správy však podle důvěryhodných informací nepanuje shoda ani v centrální bance a někteří její pracovníci se jí snaží vyhnout. Po nedávném obvinění bývalého nuceného správce Agrobanky Jiřího Klumpara, které již bylo zastaveno, je prý obtížné nalézt kandidáta na takovou funkci.
Nucená správa je navíc velmi drahý postup. V případě Agrobanky, která byla pětkrát menší než IPB, dosáhly celkové náklady centrální banky na nucenou správu 40 miliard korun.
Varianty možného řešení se urychleně připravují i s ohledem na časový tlak, pod kterým centrální banka a ministerstvo financí pracují. Záměrem státu je podle důvěryhodných informací dostat IPB pod kontrolu, ať cestou dohody s Nomurou, či prostřednictvím nucené správy, ještě před nadcházející valnou hromadou, která je svolána na 28. června.
Rozhodnutí o převodu akcií by v případě dohody s Nomurou přitom muselo podle zdroje z ministerstva financí padnout nejpozději do 20. června, protože vyřízení souvisících formalit pak může trvat až sedm dní.
Nedostatek rezerv bude podle důvěryhodných informací konstatovat i audit IPB od společnosti Ernst & Young. Tentýž auditor dal však v minulých dvou letech IPB hodnocení k hospodaření "bez výhrad". Americké vedení firmy Ernst & Young nedávno provedlo v domácí pobočce rozsáhlé personální změny.
Jednání komplikují i osobní averze mezi ministrem financí Pavlem Mertlíkem a zástupcem Nomury Randallem Dillardem.
Mertlík ho totiž nepovažuje za důvěryhodného partnera. Ministrův náměstek Jan Mládek nedávno několikrát uvedl, že stát není s Nomurou jako vlastníkem Investiční a Poštovní banky spokojen, protože se podle potřeby jednou chová jako strategický a jindy jako minoritní akcionář.
Zástupci státu také často poukazují na fakt, že Nomura vyprodala z IPB lukrativní majetky, především Plzeňský Prazdroj a Radegast. Za prodej těchto pivovarů inkasovala Nomura zhruba 20 miliard korun.
Dillard zase před několika dny požádal vybrané členy vlády o jednání, například ministra vnitra Stanislava Grosse či ministra spravedlnosti Otakara Motejla, ale Mertlíka vynechal. "Pan ministr dopis dostal a zvažuje, jak s ním naloží.
|
Jak se vyvíjela situace kolem IPB | |
| 1992-93 | FNM se neúčastní navyšování kapitálu v IPB a stát přišel o majoritu |
| 1997 | Nomura předložila FNM nabídku na koupi minoritního podílu akcií IPB |
| 1998 | Vláda definitivně rozhodla o prodeji IPB Nomuře za 3,031 miliardy korun. Nomura současně posílila základní jmění IPB o šest miliard korun. Vláda vážila mezi prodejem či uvalením nucené správy. |
| 1999 | IPB provedla několik operací, při nichž převedla téměř 70 miliard aktivit na jiné společnosti; - v září zahájil bankovní dohled ČNB hloubkovou kontrolu v IPB, kontrola nebyla formálně ukončena dodnes. |
Protože se kolem této kauzy točí příliš nejasností, nevidí zatím důvod, proč by se toho účastnil," řekl mluvčí ministra vnitra Jan Decker.
Mluvčí londýnské Nomury Clare Williamsová včera zopakovala, že Dillard "je oficiální zástupce pro obchodní záležitosti týkající se Nomury". Zdroj z ministerstva financí uvedl, že diplomatickou cestou se usiluje o to, aby Nomura Dillarda stáhla.
Nomura prostřednictvím společnosti Saluka prozatím drží 46 procent akcií IPB. "Jsme schopni získat dalších pět procent," sdělil včera Dillard. Na otázku, zda je Nomura ochotna předat státu akcie za symbolickou cenu, řekl, že nemůže odpovědět. "Když akcie odevzdáme a odejdeme, bude to mít destruktivní charakter," dodal Dillard bez bližšího upřesnění.
Důvěryhodné zdroje uvádějí, že Nomura by byla ochotna "darovat" akcie pod podmínkou, že by i poté měla zajištěn vliv na výběr strategického partnera. S tím však prozatím vyjednavači státu nejsou ochotni souhlasit.
Nomura podporuje jako partnera pro IPB italskou UniCredito, v níž má pětiprocentní podíl německá pojišťovna Allianz.
Velký zájem o IPB má ovšem i Československá obchodní banka.
Minulý týden jednal Mertlík v Paříži s Remi Vermierenem, šéfem belgické KBC, která je vlastníkem právě ČSOB. "Vermieren se zavázal, že KBC je připravena podpořit ČSOB i kapitálově, pokud by přebírala Investiční a Poštovní banku," řekl zdroj informovaný o průběhu jednání.
IPB byla japonské Nomuře prodána v roce 1998, když stát již byl v roli menšinového akcionáře bez faktického vlivu na řízení. Banka začala silně expandovat a na trhu vkladů klientů se jí ke konci loňského roku podařilo získat 243 miliard korun. Za první čtvrtletí, kdy se již začaly objevovat informace o nutné pomoci státu, odteklo z IPB 17 miliard korun vkladů a podle informací z centrální banky postupný odliv pokračuje. Mluvčí IPB Barbora Tachecí však nepřipouští, že by banka měla potíže. Klíčový ukazatel stability, kapitálová přiměřenost, podle ní stále přesahuje minimální hranici vyžadovanou centrální bankou.
