Není vůbec jisté, jak se shodnou rivalové - liberálnější ministr financí Bohuslav Sobotka a levicovější ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Sobotka bude prosazovat, aby se ulevilo firmám a odváděly ze svých příjmů jen 25 procent.
Počítá s podporou lidovců a unionistů. Ti mají být pro a snížením daně ze současných 31 % podmiňují svůj souhlas pro návrh na minimální daň pro živnostníky.
To by mělo zamezit daňovým únikům - až 330 tisíc živnostníků totiž neplatí žádnou daň z příjmu. Minimální daň by odpovídala dani z poloviny průměrné mzdy v ekonomice, což by mělo být 6600 korun ročně.
Rozpor však zřejmě nastane kolem nového pásma pro vysoké příjmy osob. "Není možné zatěžovat jen sociálně slabé, mělo by být další pásmo," říká Škromach, který je zastáncem vyšších daní.
Nebude daň pro milionáře
Další dohoda již padla před nedělním jednáním. Nebude zavedena milionářská daň. Větší zatížení možná potká majitele nemovitostí. U daně z jejich převodu panuje také shoda. "U pozemků by se vypočítávala daň podle odhadní hodnoty. Ale návrh neprošel u staveb, a tak se bude dál platit jako dosud," uvedl mluvčí ministra financí Jaroslav Dědič.
Sobotka v neděli předloží i návrh změny sazby daně z přidané hodnoty. Dvaadvacetiprocentní pásmo by se mělo přiblížit pětiprocentnímu, které je například u potravin a restauračních služeb. Podle návrhu Sobotky by 22procentní sazba měla klesnout na 20 a ta 5procentní vzrůst na sedm procent. Druhou variantou je, aby základní sazba klesla o čtyři procenta a aby zrovna o tolik vzrostla snížená sazba.
Vláda chce zvýšit spotřební daně v souladu s požadavky Evropské unie. U cigaret zůstává návrh tak, jak neuspěl ve sněmovně: postupně zvýšit spotřební daň ze 40 na 57 procent. U alkoholu navrhuje Sobotka zvýšit zdanění tak, že půl litr běžné lihoviny podraží asi o osm korun.
Do daňové budoucnosti země chce v neděli v Kolodějích promluvit i ministr dopravy Milan Šimonovský, má přijít s návrhem na daň za užívání automobilů.
Ministr práce Škromach chce zároveň předložit nový zákon o nemocenské. Zásadní změna je ta, že prvních 14 dní nemocenské by hradil zaměstnavatel. Podniky by pak nemusely odvádět tolik státu, stačilo by 1,4 procenta z hrubé mzdy. Vláda chce také rozjet penzijní reformu. "Chceme, aby do tří let začal nabíhat postupně systém fiktivních individuálních účtů. Zvýší se zásluhovost," říká.
Pokus o komplexní reformu už několikrát ztroskotal. A kvůli rozporům ve vládní koalici není vůbec jasné, zda se tentokrát reformy uskuteční a zda se Špidlově vládě skutečně podaří prohlubování deficitu státního rozpočtu zastavit. Koncem dubna se prohloubil už na 64,4 miliardy korun, a to hlavně kvůli deseti miliardám, které stát prohrál v arbitráži s CME.
