Pod tlakem povodňových škod připravila vláda razantní změnu daní. Šéfové stran vládní koalice se v úterý v pozdních nočních hodinách dohodli na podobě reformy.
Nejtvrdší souboj se odehrál o takzvanou milionářskou daň. Premiér Špidla původně navrhoval, aby fyzické osoby z příjmu nad 1 117 800 korun ročně platily na časově neomezenou dobu 37 procent místo současných 32. To narazilo na tvrdý odpor Unie svobody.
Konečný kompromis uzavřený po více než tříhodinovém jednání je 35 procent na tři roky. Řekl to po jednání úřadující šéf unie Ivan Pilip. Tato daň se dotkne přibližně deseti tisíc lidí s nejvyššími platy. Do státní pokladny přinese "milionářská daň" maximálně několik stovek milionů ročně.
S ideou této daně přišel sám premiér Špidla a lidovci s ním nakonec po sérii jednání souhlasili. Ostatní připravované kroky získaly podporu všech koaličních stran. Vycházejí totiž z vládního programového prohlášení.
|
Milionářská daň |
A kompromisy se hledaly jen nad detaily úprav daní. Mimo jiné nad datem, odkdy se daně změní. Od příštího roku by se měly zvýšit spotřební daně z cigaret a alkoholu. Vzestup spotřební daně na benzin a naftu se naopak odsune až na rok 2004. Tento odsun se podařilo prosadit lidovcům. Stát na spotřební dani získá čtyři miliardy.
Od začátku příštího roku se změní sazby daně z přidané hodnoty. Nižší, pětiprocentní, stoupne na sedm procent, což zdraží potraviny a řadu dalšího základního zboží. Vyšší, 22procentní, uvalená na ostatní spotřební zboží, naopak klesne na 21 procent. Na změnách sazeb DPH vydělá státní pokladna šest miliard korun ročně.
| Co chce vláda: |
| Od 1. 1. 2003 * milionářská daň 35 procent * zvýšení DPH z 5 na 7 procent * vyšší daň na alkohol a cigarety Od 1. 1. 2004 * společné zdanění manželů * snížení daní firem na 28 procent * zvýšení spotřební daně na benzin |
Vstřícným krokem ČSSD k lidovcům a unii je společné zdanění manželů, které by mělo začít platit od roku 2004. Na něm vydělají rodiny, kde má jeden z partnerů vysoký plat a druhý nízký nebo žádný. Lidé s průměrným příjmem na něm nevydělají.
Snahou získat podporu koaličních partnerů je veden i pokles daně z příjmů firem. Ta se od počátku roku 2004 sníží ze současných 31 na 28 procent. Unionisté i lidovci se před jednáním netajili snahou stlačit při politickém obchodu tuto daň co nejníž. Pilip považuje vybojovanou sazbu 28 procent za úspěch.
O povodňové daňové reformě bude vláda jednat na mimořádném zasedání tuto neděli. 12. září o ní začnou diskutovat poslanci. Po přijatých kompromisech má kabinet reálnou šanci, že pro návrh daňové reformy zvednou ruku všichni poslanci zvolení za Koalici. Pokud se tak přece nestane, může vláda počítat s podporou komunistů.
