Přijetí energetické koncepce oznámil na žofínském ekonomickém fóru premiér Vladimír Špidla.
„Vláda zvolila zelenou variantu,“ vyhlásil premiér. Vzápětí upřesnil některé konkrétní body přijatého projektu.
Do roku 2030 by například 16 procent spotřebované energie mělo pocházet z obnovitelných zdrojů.
„Oproti původním představám ministerstva průmyslu se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů o třetinu,“ tvrdí mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Sůlová.
Počítá se také s vyšším podílem využití zemního plynu a nižší těžbou hnědého uhlí.
Hranice těžby uhlí se nemění
Z energetické koncepce vypadly pasáže o zrušení územních limitů těžby uhlí, proti kterým před Úřadem vlády protestovaly opět desítky lidí z ohrožených obcí.
Vláda je nahradila formulacemi o jejich racionálním přehodnocení v budoucnu.
„Důležité je, že nebyly zrušeny územní limity těžby hnědého uhlí. Vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie i důraz na energetickou efektivitu dávají záruku, že se česká energetika konečně posune ekologičtějším směrem,“ komentoval výsledek jednání ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Špidla: Jádra se nezříkáme
Sporným bodem energetické politiky bylo i budoucí využití jaderných elektráren. „Při náhradě za odstavené kapacity se vláda nezdráhá využít jadernou energii,“ uvedl premiér Špidla.
Zároveň ale dodal, že se nepočítá s tím, že by bylo nutné nahrazovat výkon všech doslouživších elektráren v plné výši.
„Stavba nových jaderných bloků, se kterou koncepce počítá po roce 2020, bude podle mého názoru do značné míry záviset na budoucím vlastníkovi tuzemských elektrárenských společností, protože je finančně nesmírně nákladná,“ dodal Ambrozek.
Návrh koncepce nevylučuje výstavbu dvou jaderných bloků s celkovým výkonem 1200 MW.
Před Úřadem vlády protestovala opět zhruba stovka obyvatel severočeských obcí ohrožených zamýšleným prolomením limitů těžby uhlí. (10. března 2004)
