Zprávu k materiálu lze interpretovat tak, že jestliže nebudou urychleně učiněny zásadní kroky k řešení strukturálních slabin veřejných financí, pak nebude možné zajistit ze střednědobého hlediska fiskální stabilitu.
Krizovým momentem je rok 2000, ve kterém přírůstek výdajů o více než pět procentních bodů převyšuje přírůstek příjmů. Více než osmdesátimiliardový deficit roku 2000 tak hrozí zatížit rozpočet roku dalšího.
"V následujících letech se deficit postupně snižuje, ale nikoliv v takovém rozsahu a takovým tempem, že by bylo možné v následujících letech doufat v rychlý návrat na trajektorii vyrovnaného rozpočtového hospodaření a v zajištění fiskální stability ze střednědobého hlediska," uvádí materiál.
Revidované údaje vycházejí z realističtějších odhadů, které ministerstvo financí zveřejnilo minulý týden. Hrubý domácí produkt podle tohoto odhadu letos propadne o 0,8 procenta, míra inflace bude činit 3,6 procenta, nezaměstnanost ke konci roku 10,8 procenta.
Letošní rok
Zvýšení deficitu státního rozpočtu na tento rok o 16,33 miliardy Kč bude způsobeno především poklesem daňových příjmů o 13,3 miliardy Kč. Materiál uvádí, že by se měly letos rozpočtové příjmy snížit oproti původnímu rozpočtu o 21,5 miliardy Kč, výdaje o 5,1 miliardy korun.
Na příjmové straně půjde ještě o pokles příjmů z pojistného na sociální zabezpečení o šest miliard a o očekávaný výpadek 2,2 miliardy Kč u splátek úroků z Ruské federace.
"Podle odhadů zpřesněných na základě údajů od ledna do dubna 1999 by celkový letošní výnos pojistného mohl být o další čtyři až šest miliard korun nižší než předpokládá revidovaný rozpočet," informuje zpráva.
Hlavní kapitolou, která zaznamená snížení výdajů (o 5,44 miliardy Kč) je dluhová služba - úroky, což souvisí se změnou úrokových sazeb. Celkem 3,1 miliardy Kč představuje úspora výdajů na důchody. Naopak 4,3 miliardy Kč výdajů vznikne v souvislosti s očekávanou ztrátou Konsolidační banky v roce 1999, která bude hrazena z výdajů rozpočtu v tomto roce.
Aktivní hospodářská politika má zabránit stamiliardovému deficitu
Rozpočtový výhled do roku 2002 vypracovaný ministerstvem financí je pasivní prognózou, která má varovný charakter a říká, co se stane, když vláda nebude provádět aktivní hospodářskou politiku. "Záměrem vlády je, aby deficit rozpočtu (v příštím roce) nebyl v žádném případě stamiliardový," řekl premiér Miloš Zeman.
"Deficitní financování nám bylo doporučeno i Mezinárodním měnovým fondem," řekl Zeman s tím, že je to běžná praktika v případě ekonomické recese. "Nicméně žádná vláda nepotřebuje maximalizovat rozpočtový deficit už kvůli dluhové službě," dodal.
Premiér Miloš Zeman na tiskové konferenci v Kolodějích dále prohlásil, že kabinet se s ČNB shoduje na dlouhodobém poklesu inflace a odlišnosti panují pouze v názorech, jakým tempem se má snižovat. Dohodli jsme se na pracovní skupině, která připraví nové podněty pro upravenou měnovou strategii, aby souhlasila s fiskální strategií, řekl Zeman.
Členy pracovní skupiny podle něj budou guvernér centrální banky Josef Tošovský, místopředseda vlády pro hospodářskou politiku Pavel Mertlík, ministr financí Ivo Svoboda a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla.
Reakce poslanců
Znepokojení, překvapení, ale i opačné postoje provázely reakce poslanců na nové propočty ministra financí Iva Svobody. Někteří analytici varují, že schodek by mohl činit až 50 nebo 60 miliard korun.
Znepokojení nad tím, že během tří měsíců existuje na ministerstvu financí již třetí odhad vývoje rozpočtu, vyjádřil sociální demokrat Michal Kraus. Zakopaný pes je podle něj hlavně v příjmech. Kritizoval ministerstvo financí za to, že ještě nezačalo vytvářet sérii aktivních opatření ke zvýšení efektivity výběru daní.
"Je už nejvyšší čas podívat se radikálně nejen na registrační pokladny či finanční policii nebo zvýšení efektivity celní služby, ale i na to, aby se v zákonech odstranily daňové duplicity, aby se daňový systém zjednodušil a aby u přímých daní docházelo k postupnému snižování daňového zatížení," řekl Kraus. Neobává se ale, že by nové hodnocení vývoje rozpočtu mohlo ohrozit stabilitu vlády.
Předsedu sněmovního rozpočtového výboru Vlastimila Tlustého zprávy o vyšším deficitu vůbec nepřekvapují. Schválený schodek 31 miliard korun byla podle něj od začátku jen "hra s iluzemi". "Bylo to jasné a musel to vědět i pan Svoboda, museli to vědět všichni," řekl. Soudí, že kabinet musí z nových odhadů deficitu vyvodit důsledky a omezit původně naplánované výdaje. Zatím podle něj vláda "udiveně sděluje veřejnosti, že ji bohužel chybí peníze".
Ekonomický expert KDU-ČSL, poslanec Miroslav Kalousek prohlásil, že lidovci několikrát vládu vyzvali k odpovědnému chování a k regulaci jejích výdajů. Nechtěl spekulovat o tom, zda by zvýšení deficitu třeba na 50 či 60 miliard korun mohlo vést k destabilizaci a pádu kabinetu.
Jiří Vlach z Unie svobody řekl, že předpoklady dalšího vývoje státního rozpočtu dávají za pravdu stanoviskům unie. "Musíme se tím vážně zabývat, protože zákon o státním rozpočtu je v nějaké formě přijatý a není možné si jen tak oznámit, že to bude úplně jinak," konstatoval. Celkový vývoj ekonomiky by se podle něj měl stát předmětem vážné debaty.
Svatomír Recman z KSČM odpověděl, že nové údaje o schodku jsou pro komunistické poslance nepříjemné, neboť přijetí rozpočtu na letošní rok podpořili. Nově odhadovaný schodek ale nevidí jako tragédii, protože by stále byla v toleranci dané maastrichtskými kritérii. Ministr Svoboda podle Recmana při propočtu rozpočtového deficitu vychází z nynějšího stavu ekonomiky.
