Hlavní část splátek zbožím představuje dodávka tří obřích letadel Antonov 70 pro českou armádu. Kolem dodávky za skoro 200 milionů dolarů je však několik nejasností. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý v minulých dnech prohlásil, že provoz těchto strojů je příliš drahý a armáda je ani dostatečně nevyužije.
Navrhl proto, aby je převzala polostátní letecká společnost ČSA a armádě je půjčovala. "Myslím, že tento názor nebyl definitivní. Nepodepisovali bychom dohodu, kdybychom věděli, že je nepotřebujeme," uvedl náměstek ministra obrany Štefan Fülle.
S tím souhlasí i další vojenští experti. Severoatlantická aliance by uvítala, kdyby Česko mělo velkokapacitní letouny. Podporuje to více než nákup stíhaček, které chce vládě dodat za 50 miliard korun britsko-švédské konsorcium BAE.
Mezivládní dohoda zatím nestanoví, kdo bude letadla provozovat. Pokud nakonec stát přiměje k převzetí strojů ČSA, tato firma pro ně nebude mít využití. "Nikdo s námi o tom nemluvil, ale komerční využití pro tyto stroje nemáme," uvedl šéf ČSA Antonín Kůla.
Vláda: Ruský dluh je vyřešen
Vyřešení mnoho let nespláceného ruského dluhu vůči České republice se podle všeho chýlí ke konci. Předsedové vlád ČR a Ruska v úterý podepsali sadu smluv, ze kterých vyplývá, že Rusko splatí zbývající dluh ve zboží a to během příštích čtyř až pěti let.
Kromě tří velkokapacitních letounů Antonov, do nichž se vejde až padesát tun nákladů nebo 350 vojáků, vezme Česko od Rusů jako úhradu části dluhu i sedm bojových vrtulníků Mi-24 ve zmodernizované verzi Mi-35.
Podle ruského premiéra Michaila Kasjanova by armádní dodávky měly mít objem 300 až 400 milionů dolarů. Čeští vojáci by vrtulníky a letadla měli mít nejpozději v roce 2006.
"Optimistická varianta zní mít všechno do roku 2005. Realistické spíš je, že je budeme mít o rok později," uvedl náměstek ministra obrany Štefan Fülle.
V případě vrtulníků jde o zdokonalenou verzi strojů, kterých již má naše armáda čtyřiadvacet kusů ještě z časů Varšavské smlouvy a společně se Slovenskem, Maďarskem a Polskem je chce modernizovat.
Dodávky ruské vojenské techniky jsou průlomem ve vzájemných vztazích obou zemí. Rusko nabízelo splátky dluhu prostřednictvím vojenské techniky už před pěti lety, ale Česká republika tuto možnost dlouho nepřipouštěla. Kromě vojenské techniky Rusko bude dodávat do ČR i jaderné palivo pro elektrárnu v Dukovanech.
Podmínky tohoto kontraktu jsou ale obchodním tajemstvím. "Zatím o tom nemáme konkrétní informace," uvedl mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Premiér Miloš Zeman informoval, že přibližný objem dodávek uranu je 200 milionů dolarů. Realizovat by se měly v průběhu čtyř let.
Další zboží, které by v rámci vyrovnání dluhu s Ruskem měla ČR získat, jsou námořní lodě, respektive plavidla typu "řeka-moře". I zde se kontraktu hodnota pohybuje kolem 200 až 300 milionů dolarů.
V ruských loděnicích v Sankt-Petěrburgu má být brzy spuštěna na vodu první z 28 lodí. V průběhu příštích několika let plavidla vytvoří takzvanou českou námořní flotilu.
Zřejmě nejmenší položku ve splácení ruského dluhu tvoří projekt českých akademiků, kteří dohodli vypouštění české družice Mimosa na ruském nosiči. Tento projekt umaže z dluhu jeden milion dolarů.
O dva tisíce kilometrů dál, v německém Hamburku, ovšem v úterý padlo rozhodné slovo o utlumení jiného významného česko-ruského projektu. Nastupující šéf koncernu Volkswagen Bernd Pischetsrieder ohlásil pozastavení plánů ohledně výstavby společného závodu VW a mladoboleslavské Škody. Montážní závod měl stát poblíž Moskvy a marně se o něm vyjednávalo několik let.
"V dohledné budoucnosti nebudeme v Rusku vyrábět žádná auta," prohlásil Pischetsrieder na valné hromadě akcionářů VW. Podle šéfa Škody Vratislava Kulhánka se ještě vyjednává, ale debatu prý komplikuje malá vstřícnost ruských úřadů.
