Vláda schválila mapu pro cestu k euru

  • 15
S koncem prvního desetiletí třetího věku by se mělo v Česku začít platit eurem. Vláda schválila strategický plán pro přistoupení k eurozóně, který vypracovala ministerstva financí a průmyslu s centrální bankou. Když ČR ukázní veřejné rozpočty, mohou se měny vystřídat v roce 2009 nebo o rok později.

K tomu, aby se tuto ambici podařilo naplnit, je třeba splnit maastrichtská kritéria včetně úspěšné reformy veřejných financí, jejíž první pilíře už vláda prosadila v Poslanecké sněmovně. VÍCE ZDE

Právě vysoké schodky veřejných rozpočtů definitivně zabránily podle dokumentu přijetí eura v prvním zamýšleném termínu, roce 2007. VÍCE ZDE

"Dokument doporučuje přistoupení ČR k eurozóně jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky," píše se ve strategii, kterou ještě musí schválit vláda.

Konečné načasování vstupu do eurozóny proto do velké míry závisí na rychlosti provedení reformy a konsolidace rozpočtů.

Česká národní banka se příští rok po vstupu do EU nejprve zařadí do Evropského systému centrálních bank, teprve po přijetí eura získá pozici v Evropské centrální bance.

"ČR bude muset po vstupu do EU pravidelně dokumentovat směřování ekonomiky směrem k plnění maastrichtských kritérií," uvádí se v dokumentu. Jaká jsou kritéria viz rámeček pod článkem.

Euro slibuje nízké úroky
Strategie očekává, že členství v eurozóně by mělo mít pozitivní dopady na domácí hospodářskou politiku a stabilizaci dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni.

"Firmy i domácnosti budou profitovat nejen z nízkých úrokových sazeb, ale i z přístupu k hlubším, likvidnějším a transparentnějším kapitálovým trhům eurozóny," míní navrhovatelé.

Měl by se také stabilizovat finanční sektor a výrazně klesne riziko prudké změnu kurzu měny.

Existují také nevýhody
Dokument připouští také určitá rizika, zejména při neočekávaných ekonomických problémech země, která bude závislá na fixním měnovém kurzu EMU.

"V případě nedostatečné cyklické a strukturální sladěnosti české ekonomiky a jejího finančního sektoru s ekonomikami eurozóny mohou mít ekonomické šoky nestejné, asymetrické dopady," míní ČNB a ministerstva.

Česko také přijde o samostatnou měnovou politiku, která může tyto negativní dopady zmírňovat.

"Pro zajištění dostatečné reakční schopnosti české ekonomiky jsou klíčové zejména stabilizující fiskální politika, pružnost na trhu práce i produktů a dobře fungující finanční trhy," radí strategický plán.

Dále konstatuje, že charakteristiky české ekonomiky se postupně přibližují k charakteristikám zemí EU. Vláda se zavázala, že bude ještě v tomto volebním období pokračovat v rozpočtové reformě.

MAASTRICHTSKÁ KRITÉRIA

Kritérium cenové stability požaduje, aby členský stát vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace maximálně 1,5 procentního bodu na průměrem tří nejlepších států EU.

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb požaduje, aby průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU nepřekračovala o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří nejlepších členských států.

Kritérium veřejného deficitu požaduje, aby poměr plánovaného nebo  skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročil 3 procenta, kromě případů, kdy: buď poměr podstatně poklesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně blížící se referenční hodnotě, anebo překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstává blízko k referenční hodnotě.

Kritérium hrubého veřejného dluhu znamená, že by poměr veřejného vládního dluhu k hrubému domácímu produktu neměl překročit 60 procent, kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem
k referenční hodnotě.

Kurzové konvergenční (přibližovací) kritérium spočívá v minimálně dvouleté účasti v mechanismu ERM II a dodržování normálního rozpětí v mechanismu v blízkosti centrální parity alespoň po období dvou let.