Maďarsko minulý týden zažalovalo renomované auditorské firmy Arthur Andersen, Deloitte & Touche o 350 milionů dolarů za to, že odvedly špatnou práci v Postbance a přispěly tak k jejím vysokým ztrátám. Vláda banku zachránila jen díky finanční injekci ve výši 800 milionů dolarů.
Česká vláda napumpovala do Komerční banky čtyřikrát více, přesto se s auditory, kteří jsou naprosto shodní jako u maďarské Postbanky a v české bance se prostřídali, soudit nehodlá.
Stejně jako Komerční banku poškodil maďarský finanční dům rakouský podnikatel Barak Alon a jeho firma B.C.L. Trading. Zatímco B.C.L. připravila maďarskou banku podle zahraničního tisku v přepočtu zhruba o 70 milionů korun, Komerční banku již rakouský obchodník ochudil o osm miliard korun.
Zástupce státu v dozorčí radě Komerční banky a šéf Fondu národního majetku Jiří Havel uvedl, že kvůli kauze B.C.L. se o žalobě na auditory neuvažuje. "Celou kauzu hodnotily z trestněprávního hlediska právní firmy a policejní vyšetřovatelé a práci auditora Deloitte & Touche doposud nikdo nezpochybnil. Mimochodem právě lidé z Deloitte & Touche celý případ v podstatě odhalili," řekl šéf FNM.
Tunel za osm miliard korun však vyplynul na povrch až na podzim roku 1999.
Financování malé rakouské firmy však začalo o několik let dříve a předtím auditorům nestálo ani za zmínku upozornit na existenci takového případu. Kvůli tomu kritizoval v minulosti auditory například bývalý guvernér ČNB Josef Tošovský.
Partner Deloitte & Touche Michal Petrman řekl, že spor v Maďarsku nehodlá nijak komentovat. Nemyslí si však prý, že by z toho bylo "něco vážného".
Zajímavé na případu B.C.L. je i fakt, že policejní vyšetřovatel Oldřich Šulák, který na rozplétání kauzy pracoval déle než rok, odešel pracovat právě do firmy Deloitte & Touche. "Já v tom vidím konflikt zájmů, ale pokud vím, tak tomu platné policejní předpisy nebrání," řekl Havel.
Konflikt zájmů v Šulákově přestupu nespatřuje například ani generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra.
Narozdíl od Deloitte & Touche není jasné, jak se stát zachová k auditorské firmě Ernst & Young, která několik let kontrolovala Investiční a Poštovní banku, až do jejího krachu. "V této věci není otázka žaloby na auditora uzavřenou záležitostí. Stále se ještě zkoumá a analyzuje veškerá dokumentace," řekl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
Vysoudit na auditorech peníze je sice podle odborníků velmi obtížné, ovšem nikoliv bez šance. "Auditoři musejí vykonávat práci s odbornou péčí a bylo by třeba prokázat, že porušili nějaký předpis, zákon či účetní standardy. Pokud dostanou špatné podklady, lze jim vinu prokázat obtížně," řekl právník renomované kanceláře, který si však nepřál zveřejnit jméno.
"Faktem je, že jde o takzvané žaloby na "plnou kapsu". Auditorské firmy jsou bohaté a pro jejich obchody je velmi důležité dbát o dobré jméno. Žalující strana tak leckdy může hrát na to, že se auditor raději mimosoudně dohodne, než aby čelil skandálu žaloby," dodal.
