"Jestliže v České republice pracuje dva a půl tisíce Němců, nemohou to být pouze manažeři," tvrdí ministr Škromach.
"Je to ochrana státu, aby domácí obyvatelé měli práci, aby nemuseli jezdit žádat o práci na Kamčatku," řekla Škromachova mluvčí Kateřina Prejdová.
Většina západních manažerů i zástupců obchodních komor států EU však tvrdí, že obavy politiků neodpovídají realitě. Připouštějí sice, že Češi možná budou jezdit za prací do Německa a Rakouska hlavně v příhraničních oblastech, ale žádné hromadné nájezdy nečekají. Naopak, němečtí či rakouští stavbaři ty české z jejich pozic sotva vytlačí.
"Je to především politická záležitost," říká šéf mobilního operátora T-Mobile Ronald Mahler. "Obecně samozřejmě platí, že čím méně byrokracie, tím lépe." V jeho firmě sice pracuje jen několik Němců, hodně jejich krajanů řídí obchodní zastoupení firem z Německa, které je největším obchodním partnerem Česka.
Kromě manažerů pracují lidé z EU jako právníci či specialisté, kteří nezabírají místa Čechům. "Určitě mezi nimi nenajdete někoho, kdo by pracoval u stroje v továrně nebo na staveništi," uvádí zdroj z jedné evropské hospodářské komory.
Jednotlivci však možná zájem o práci v Česku mít budou, přiznávají někteří. "Slyšel jsem, že o práci v Praze je zájem mezi Italy a Italkami, kteří tady mají své přítelkyně a přátele," řekl Ital Pasquale Baiguera, šéf hotelu SAS Radisson Alcron. Jeden zájemce z Itálie se o práci přihlásil i u nich v hotelu.
Reálnější obavy panují z možného přílivu Poláků, kteří budou chtít pracovat v pohraničních oblastech. "Víme o tom, že Poláci budou mít zájem," řekl mluvčí Prejdová.
Podobně může opatření dopadnout i na Slováky, kterých už v Česku pracuje legálně 60 tisíc. Ti nyní povolení nepotřebují. Pokud by však ohrožovali český trh práce a existovala by členská země, která by se přístupu Slováků bránila, může jim Česko nutnost pracovních povolení opět zavést, uvedl Škromach.
