Tyto platby představují vůbec největší složku daňového břemene, které podniky musí odvádět za každého svého zaměstnance. "Podíváme se na celkové zdanění mzdy i na odvody na sociální pojištění," uvedl v Brně Špidla.
Potvrdil tak nedělní dohodu s koaličními partnery, na níž spolu s předsedy lidovců a unionistů podepsal dokument slibující mimo jiné snížení vedlejších nákladů práce. "Je to v obecné rovině krok, který nejde proti zájmům zaměstnanců a je významným motorem pro zlepšení konkurenceschopnosti podnikové sféry," dodal Špidla.
Prozatím je to pouhá vize. Podle Špidly by se mohla uskutečnit nejdříve v roce 2005. Vysoké odvody na sociální pojištění považují domácí podniky i zahraniční investoři za jednu z největších slabin domácího prostředí.
Vedle 12,5 procenta, které si na sociální a zdravotní pojištění platí sám zaměstnanec, musí totiž jeho zaměstnavatel platit ještě 35 procent navíc. Člověk s platem 15 tisíc korun tak svého šéfa stojí ještě dalších pět tisíc, které však neputují na výplatní pásku, nýbrž do státní pokladny.
Stát se těchto peněz sotva může vzdát, jinak by neměl peníze na výplatu důchodů. Už nyní chybí zhruba dvacet miliard ročně a schodek má dále narůstat kvůli stárnutí populace.
Jednou z variant, o kterých se již mluvilo při přípravách rozpočtové reformy, bylo ulevit firmám v odvodech za kvalifikované a dobře placené lidi. Návrh spočíval v zavedení stropu ve výši pětinásobku průměrné mzdy. Z vyšších výdělků by se pojistné neplatilo.
Tento návrh sice nakonec z reformy vypadl, ale podle zástupců zaměstnavatelů se o něm dále mluví. "Diskutuje se o tom, že práce by se zdaňovala do určité maximální výše mzdy," uvedl v pondělí šéf Škody Plzeň Martin Roman. "Konkurence využívá toho, že špičkové odborníky zaměstnává na smlouvy o dílo a neplatí za ně odvody," dodal Roman.
