Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vláda spustila kolotoč stamiliard

aktualizováno 
Je to jako finanční manévry. Během pouhých osmi dní chce sociálnědemokratický kabinet rozhodnout o osudu stamiliard korun. Nejprve vláda v pondělí rozhodla o největší zbrojní zakázce v historii země nákupu stíhaček Gripen za 100 miliard korun. Týden poté hodlá prodat podíly v elektroenergetice, plynárenství a chemickém průmyslu, kde očekává výnos až přes čtyři sta miliard. Celkem jde o částku přesahující polovinu státního rozpočtu.

Zejména u prodejů strategických firem vláda zvolila nebývalé tempo. Privatizace totiž trvala jen o něco málo delší čas než předchozí výběr poradců. A výsledek? Na jedné straně investoři měli jen čtvrtinu času na seznámení se stavem podniků, než je běžné při podobných privatizacích ve světě. Pro vládu zvolené tempo znamená, že o využití peněz bude z velké části rozhodovat před volbami.

Jak se částky, které má v rukou sedmnáct členů kabinetu, promítnou do hospodaření desetimilionové země? Jasnou odpověď lze dát pouze na straně výdajů. Na nákup stíhaček, který bude muset ještě definitivně schválit parlament, si stát vezme padesátimiliardový úvěr.

Podle posledních informací ho bude splácet ministerstvo obrany ze svého posíleného rozpočtu. "Dohromady i s úroky přijde nákup bitevníků na 65 miliard korun," uvedl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jeho resort bude půjčku platit ze svého rozpočtu po dobu patnácti let. První splátku ve výši 2,4 miliardy korun pošle ministerstvo obrany již v příštím roce.

Další peníze až do částky sta miliard korun bude stát platit za přestavbu vojenských letišť, výzbroj pro stíhačky a jejich budoucí modernizaci.
Kolik stát získá z vrcholící privatizace elektroenergetiky, plynárenství a Unipetrolu, ještě není zcela jasné. Ví však, že chce, aby dostal zaplaceno najednou a v eurech. A to už na jaře příštího roku.

Odhadnout, kolik stát na privatizaci vydělá, se i podle úředníků ministerstva financí a Fondu národního majetku, který bude peníze inkasovat, rovná věštění z křišťálové koule. Zatím existují dva odhady.

Ministerstvo financí očekává 258,9 miliardy korun. Resort průmyslu má vyšší ambice: za energetiku odhaduje výnos 250 až 300 miliard korun, plynárenství má přinést 100 miliard a Unipetrol 16 miliard - dohromady je to až 416 miliard korun.

Co s těmito penězi vláda udělá, není zatím jasné. Bude muset velmi zvažovat, kolik eur přemění na koruny, aby česká měna dále neposilovala a nepodrážela tak české exportéry. Ale některé výdaje FNM bude muset tak jako tak zaplatit a privatizace je jeho jediným příjmem.

Současná verze rozpočtu počítá s tím, že vláda si z privatizace zlepší své příjmy o 20 miliard korun. Dalších 18,4 miliardy tvoří dluh FNM vůči mimorozpočtovým fondům bydlení a dopravy.

Dalších 22,4 miliardy korun mají tyto fondy získat v příštím roce, částku 22,2 miliardy korun představuje úvěrové zatížení FNM, které však za každou cenu splácet nemusí. O definitivním využití privatizačních příjmů musí podle Jany Víškové z FNM rozhodnout vláda, stejně jako po prodeji Komerční banky.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.