Čísla statistiků tak překonala očekávání ministerstva financí. To předpokládalo, že deficit klesne jen na 2,8 procenta produktu. - více zde
Česku se tak daří plnit maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Deficit by podle nich neměl být větší než tři procenta HDP a zadluženost by neměla překročit 60 procent ročního produktu.
Ve vládním deficitu a vládním dluhu se odráží i hospodaření samosprávných celků, některých příspěvkových organizací, státních a jiných mimorozpočtových fondů, veřejných vysokých škol a zdravotních pojišťoven, uvedli statistici.
Výše celkového dluhu odpovídá 30,49 procentům ročního HDP a zadluženost stále roste.
Podle Pavla Sobíška z HVB banky není na místě vnímat předložené údaje přehnaně optimisticky.
"Pokles deficitu veřejných financí za loňský rok na 2,6 procenta HDP je na první pohled dobrou zprávou. Deficit rozpočtu se ale již nezdá tak skvělý ve světle mimořádného, šestiprocentního růstu HDP," upozornil Sobíšek.
Hospodářský růst dosáhl v roce 2005 rekordních šesti procent (více zde) a podle analytika není udržitelný. Dlouhodobě může česká ekonomika růst zhruba čtyřprocentním tempem. Při takovém růstu by vládní schodek překročil tříprocentní hranici - vyšplhal by se až na 3,3 procenta.
"Pokud bude deficit v některém roce nižší, bude to zásluhou příznivé fáze cyklu ekonomiky. Téma fiskální reformy bude nutné po volbách opět oživit," dodal expert.
