„Je otázka, nakolik bude vozidlo poptávané Dopravním podnikem hl. m. Prahy autonomní a nakolik bude řízeno automaticky. Dnes je možné například vlak ovládat z mobilního telefonu, případně z radiostanice. Stále ale takové vozidlo pouze plní příkazy člověka, byť na dálku,“ řekl MF DNES generální ředitel VUŽ Martin Bělčík. Zatímco v autonomním vlaku rozhoduje umělá inteligence, automatický vlak fakticky řídí dálkově živý dispečer.
Pražský dopravní podnik v současnosti vyhodnocuje předběžné konzultace s oslovenými výrobci, mezi nimiž figurují kanadský Bombardier, německý Siemens či francouzské koncerny Alstom a Thales. „Veřejnou zakázku na nákup automatického systému metra plánujeme vypsat předběžně v průběhu první poloviny příštího roku,“ uvedl mluvčí pražského dopravního podniku Daniel Šabík.
První může být „céčko“
Metro bez strojvedoucího by se mohlo poprvé rozjet na lince D spojující pražskou Písnici s Pankrácí ve druhé polovině roku 2028. Ještě dříve by se ale tyto vlaky mohly objevit v provozu na nejstarší pražské trase, na lince C.
Šest kroků k autonomii vozidel
|
Technologii umožňující řízení vlaku přes mobilní telefon testuje mimo jiné český výrobce zabezpečovací techniky AŽD Praha. Ten se rovněž zúčastnil vyjednávání podmínek nastávající soutěže na nová vozidla metra.
„Samořiditelný vlak jsme zkoušeli. Celý systém se ale musí ještě hodně vyladit, protože hrozí srážky se zvěří, pád předmětů na trať nebo se na trati nacházejí přejezdy,“ uvedl mluvčí AŽD Praha Jiří Dlabaja. Pole něj plánuje společnost vyvíjený systém testovat na vlastní zkušební trati mezi Kopidlnem a Dolním Bousovem, kde vybere zhruba čtyřkilometrový úsek pro další zkoušky.
Zda tento systém firma nakonec nabídne pražskému dopravnímu podniku v nadcházející soutěži, ovšem zatím není jisté. Metro totiž řadu z testovaných schopností potřebovat nebude.
Přestože zatím Výzkumný ústav železniční přesnou podobu zakázky na nové metro nezná, už nyní se na ni musí začít připravovat. Kromě autonomních vlaků totiž plánuje testovat systémy, které zvýší bezpečnost u vlaků řízených strojvedoucím.
„V současně době modernizujeme celoevropský elektronický zabezpečovací systém (ETCS) a zařízení, které zastaví vlak v okamžiku, kdy projede na červenou. Na malém okruhu bychom pak chtěli simulovat situaci, kdy je trať zablokovaná například pádem stromu do kolejiště nebo jinou reálnou překážkou,“ dodal Bělčík.
Paříž je pro nás vzorem
Možnost testování autonomních vozidel otevřela novela zákona o drahách, která prošla schvalováním na sklonku loňského roku. Automatizované metro nicméně není nový vynález. Linku metra, kterou neřídí strojvedoucí, mají v Paříži už od roku 1998. Jde o devět kilometrů dlouhou trasu 14 spojující železniční stanici Saint-Lazare s obytnou čtvrtí Olympiades.
Na pražské obdobě automatizované linky v současnosti pracují geologové. Jejich průzkum by mohl být hotov napřesrok v září. V té době by se ale už mohly začít prokopávat první kilometry nové podzemní dráhy.
„Podle aktuálního vývoje bychom v optimistické variantě mohli začít stavět na jaře příštího roku, podle pesimistické o půl roku později,“ uvedl Šabík. Původně přitom dopravní podnik předpokládal, že v ideálním případě začne s výstavbou letos na podzim. Tuto možnost ale zastavila epidemie koronaviru.
Autonomní vlaky nejsou jedinou novou technologií, kterou by ve VÚŽ chtěli testovat. V souvislosti se zájmem krajů objednávat místo dieselových vlaků stroje s alternativním pohonem se ústav zabývá otázkou, jak upravit okruhy u Velimi pro potřeby vlaků na vodíkový pohon nebo na baterie. Testování bateriové technologie ale naráží na potřebu vybudovat dostatečně velkou nádrž pro případné hašení požárů takového stroje.
Pražské tramvaje by mohl před kolizí zabrzdit izraelský systém pro automatické zastavení:
13. září 2019 |