NA CO CHTĚJÍ DRÁHY PENÍZE
GRAFIKA
"Stát chce kombinovat všechny možné zdroje. Fond dopravy by na ně měl poskytovat ročně asi 9,5 miliardy. Podstatná část peněz by měla jít z evropských fondů," řekl ministr dopravy Milan Šimonovský.
"Jsou součástí celoevropské sítě koridorů, díky kterým se zkrátí jízdní doby a vlaky se stanou daleko větší konkurencí autům," připomíná Pavel Tesař z Českých drah.
Oba koridory by měly být dokončeny v roce 2015 a 2016. Třetí koridor protne Česko ze západu na východ a spojí Norimberk s Plzní, Prahou a Ostravou, odkud vlaky zamíří do Varšavy.
Čtvrtý koridor vede ze severu na jih země a spojí Drážďany, Ústí nad Labem, Prahu a České Budějovice s Lincem. Pro České dráhy je významná hlavně část z Prahy do Budějovic, kam je cesta vlakem i autem poměrně dlouhá.
Cesta rychlíkem by mohla být z nynějších průměrných dvou a půl hodiny až o hodinu kratší. Na dokončení třetího a čtvrtého železničního koridoru po roce 2010 bude muset fond dopravy najít ještě sedmnáct miliard.
"Rozhodnutí vlády nám teď pomůže stavby rozjet, což je nesmírně důležité," vysvětluje šéf fondu dopravy Pavel Švagr. České dráhy už dnes jezdí po dvou téměř dokončených koridorech, a to po prvním z Ústí přes Prahu do Břeclavi a druhém z Ostravy do Břeclavi. Kromě zkrácení doby cestování stavbu dráhy počítají se zvyšováním komfortu cestování.
"Do konce roku získáme šestadvacet moderních vagonů od Siemensu a v prosinci by měl začít jezdit i rychlovlak Pendolino," říká Tesař.
Těch by nakonec mělo na koleje vyjet sedm – nejprve z Prahy do Děčína a Ústí, kam jezdí zatím zkušebně, a pak z Prahy do Ostravy a Brna.
Modernizované tratě umožňují jízdu o rychlosti až 160 km/hod. Kromě tratí se dráhy pustily i do modernizací nádraží. Nedávno představily plán zlepšit vzhled i služby na šedesáti nádražích, převážně právě na koridorech
