Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlastníci českých bank míří na východ

  0:01aktualizováno  0:01
Hradčany či termální lázně v Budapešti už mají Francouzi, Rakušané a Belgičané, vlastnící největší české banky, asi okoukané. Poohlížejí se po dalších bankovních úlovcích. A není divu. Na východ od jejich mateřských sídel se jim totiž daří velmi dobře. Vklady a zisky jim zde rostou mnohem rychleji.

Tuzemský bankovní trh dnes mají mezi sebou rozdělený v podstatě tři hráči. Francouzská Société Générale ovládá Komerční banku, rakouská Erste Bank Českou spořitelnu a belgická KBC vlastní ČSOB. Dohromady sedí na 85 procentech veškerých vkladů v zemi. Vedoucí trojlístek doplňuje italská UniCredito s Živnostenskou bankou.

Podobně ovládly tyto banky i trhy v dalších zemích střední Evropy, spolu ještě s německou HVB Bank, rakouskou Raiffeisenbank a americkou Citigroup. V Česku také podnikají, ale v privatizaci zde nic nezískaly.

Bankovní směsice ve střední a východní Evropě je tak výjimečně pestrá. V západní Evropě mají většinou v každé zemi hlavní slovo národní banky, v Německu německé a podobně. "Ale v tomto regionu je možné poprvé poměřit úspěšnost bank vzájemně," říká člen vedení italského UniCredita Robert Nicastro.

Střední Evropa jede
Francouzští, belgičtí a rakouští majitelé si nemohou na "Novou Evropu", jak tento region někteří nazývají, stěžovat. "Tento trh je jediný, který v Evropě roste," říká Michael Mauritz, mluvčí rakouské Erste Bank. A podobně si svoje investice pochvalují i ostatní.

"Teď se střední Evropa podílí na našem čistém zisku z 15 procent, a to chceme zvýšit na 27," uvádí Herman Agneessens, ředitel KBC pro tento region.

Hlavní boj o místní peněžní ústavy se odehrál v uplynulých letech, kdy zahraniční banky postupně skupovaly, co státy uvolňovaly k privatizaci. Dnes už nic ke koupi s výjimkou pár procent v Česku, Slovensku, Chorvatsku, Estonsku, Lotyšsku či Bulharsku nezbývá.

Naopak třetinu až polovinu aktiv v bankách drží stát ještě v Rumunsku, Maďarsku, Polsku či Slovinsku, které své banky předávají pod vlajky evropských hráčů jen nerady. Získat pozice ve střední Evropě je přitom stále těžší. Přijít na nerozvinutý trh v předstihu před ostatními a zaplavit ho nabídkou "západních služeb" se vyplácí.

"Nejsnadnější byla naše expanze v Rumunsku, tam jsme byli první zahraniční bankou, a to jde vždycky lépe. Dnes tam máme čtvrtinu trhu," potvrzuje Jean-Luis Mattei, šéf francouzské Société Générale, odpovídající za drobné bankovnictví mimo Francii . Oproti tomu na polský a maďarský trh se Francouzům proniknout nepodařilo. Kdyby se však ve Varšavě něco zajímavého na prodej objevilo, zájem by měli. Stejně tak Italové z UniCredita zvažují, zda se účastnit privatizace v Maďarsku.

Kam dál? Na východ
Západoevropské banky se však dnes neupírají jen na jádro střední Evropy, ale i o něco dál. Po dalších nákupech se rozhlíží belgická KBC, usazená teď v pěti zemích. "Skrze slovinskou banku NBL stále vidíme možnost k expanzi do dalších zemí bývalé Jugoslávie," říká mluvčí Belgičanů Viviane Huybrechtová.

Do bývalého Sovětského svazu se pouští Société Générale, a jak její šéfové zdůrazňují, zvlášť k Rusku měli v historii vždy blízko. "Rusko pro nás bylo kdysi důležitou zemí, naše banka tam měla na padesát poboček, od Moskvy až po Vladivostok," popisuje Jean-Luis Mattei.

Tak daleko po stopách z minulosti se sice dnes Francouzi vydat nechtějí, ale první krok už učinili. S ruskou bankou BSGV a jejími pobočkami chtějí zatím zaujmout pozice v Moskvě a Petrohradě. "A dál uvidíme, v Rusku jsme na začátku příběhu, teď není vyspělé, ale v budoucnu..." říká Mattei. Stejným směrem se chce vydat i UniCredito, a základy už zde buduje Raiffeissenbank a Citibank.

Opevnit se a rozšířit služby
Přes choutky na východní expanzi však všechny banky chtějí posílit dobyté pozice ve středoevropském regionu. A šanci mají. Bankovní služby v Česku, Polsku, Maďarsku a dalších zemích sice v posledních letech utěšeně bují, ale na úrovni západoevropských zdaleka nejsou.

"Všeho je tu méně, půjček, vydávaných bankovních karet, poboček, což znamená, že tu je obrovský prostor pro růst," říká Nicastro.

Většina Středoevropanů jen dá peníze do banky a dalších nabídek moc nevyužívá. Vklady v bankách se v Česku podílejí na celkových službách drobného bankovnictví zhruba 81 procenty, v Evropské unii je to jen 43 procenty. Zbytek tvoří například životní pojištění.

Tímto směrem se chtějí vydat evropští hráči i v centru Evropy. "V západní Evropě máme na jednoho klienta až pět produktů, zatímco ve střední Evropě ani ne tři," říká Mattei. Teď vidí jako velmi perspektivní například rozvoj hypotečních úvěrů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Osobní údaje za mušku zlatou. Firma přetavuje nákupní body na informace

Kvůli přísnější ochraně osobních údajů je pro obchodníky čím dál těžší získávat informace o svých zákaznících. Společnost Rondo přišla na to, jak to dělat...  celý článek

Montážní linka v mladoboleslavské Škodě Auto. Ilustrační snímek
Žádné změny ve Škodě Auto nechystáme, vzkazuje Volkswagen do Čech

Německý automobilový koncern Volkswagen v tuto chvíli žádné změny u své české značky Škoda Auto nechystá, uvedl mluvčí německého koncernu. Reagoval tak na...  celý článek

Závod Škoda Auto v Kvasinách začal s výrobou modernizovaného modelu Yeti...
Volkswagen se bojí Škody. Chce část výroby přesunout z Česka do Německa

Vedení a odbory německé automobilky Volkswagen chtějí, aby se část výroby divize Škoda přesunula do Německa a aby divize platila více peněz za sdílené...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.