"V příštím roce se budeme mít pravděpodobně o něco hůře." Tak by se dal shrnout výsledek zářijového indexu spotřebitelské důvěry, který měří společnost GfK. V příštích dvanácti měsících očekává zhoršení hospodářské situace 37 procent obyvatel.
Index, který GfK sleduje už od roku 1992, vypovídá o tom, jak občané vnímají celkovou hospodářskou situaci, finanční situaci domácností a jak hodnotí dnešní dobu z hlediska její výhodnosti pro pořizování velkých nákupů. Prozatím nejvyšší hodnoty dosáhl letos v dubnu, a to 52,6 bodu. V září už propadl na 46,9 bodu.
"Povodně, jejich průběh i následné období 'vystavování účtu', byly jasným signálem pro změnu postojů populace ve vnímání očekávaného vývoje hospodářské situace. Diskutovaný povodňový balíček, který by v praxi znamenal zvýšení spotřebních daní, upravení daně z přidané hodnoty, snížení růstu mezd ve státní správě, pozastavení valorizace důchodů a zavedení tzv. milionářské daně, tak vyhlídky do příštího roku negativním způsobem ovlivnil," píše se ve zprávě GfK.
Pesimističtěji vidí ekonomický vývoj země spíše ženy, důchodci a nezaměstnaní. Z regionálního pohledu jde zejména o obyvatele jižních Čech.
Skeptičtí jsou i podnikatelé
Záplavy se negativně odrazily i ve vyhlídkách šéfů firem. V názorech 500 manažerů, z nichž GfK sestavuje takzvaný Trade Business Barometr, převládá skepse. Celkem 56 procent manažerů a podnikatelů oceňuje současnou hospodářskou situaci jako mírně se zhoršující. Dlouhodobě se přitom toto hodnocení pohybovalo mezi osmi a dvaceti procenty.
Klesá i důvěra ve vývoj ekonomiky v posledním letošním čtvrtletí. Převažují očekávání, charakterizující závěr roku jako mírně zhoršený (52 procent). Jen asi šestina manažerů předpokládá mírné zlepšení hospodářské situace.
| Přehled škod napáchaných povodněmi najdete ZDE |
