Průzkum MF DNES navíc odhalil v ceně vody v jednotlivých městech značné rozdíly. Průměrná česká čtyřčlenná domácnost bude mít účet za vodu příští rok zhruba o tři sta korun ročně vyšší. Měsíční účty domácností za vodu se pohybují kolem sedmi set korun.
"Cena vody je usměrňovaná a kontrolovaná ministerstvem financí, takže nejde o žádné svévolné zdražení,“ říká místopředseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Miroslav Kyncl.
Hlavním důvodem pro zdražení je růst cen elektřiny
Zdražení se zatím vyhnou obyvatelé dvou největších měst: Prahy a Brna. Pražští radní neschválili návrh na zdražení o patnáct procent a zatím nerozhodli o jiné ceně. Pražané tak budou zřejmě ze všech větších měst platit jednu z nejnižších cen za vodu. Zdražení vody se vyhnula i nová brněnská vláda. V obou městech však zřejmě cena vody půjde nahoru v příštích měsících.
Vodárny vysvětlují zdražení hlavně nárůstem ceny elektřiny, kterou používají například pro čerpadla, i zvýšeními poplatky za užívání vodních zdrojů nebo vypouštění vody z čističek.
Dalším důvodem jsou i miliardové investice do lepších vodovodů a kanalizací, které jsou nutné do roku 2010 ke splnění evropských norem.
"Potřebujeme investovat do našeho majetku, abychom splnili do roku 2010 požadavky Evropské unie na kvalitu vypouštěných odpadních vod,“ přidává jeden z argumentů zdražení mluvčí Severočeské vodárenské společnosti Dagmar Haltmarová. I když na projekty na nové čističky přispěje Unie, část peněz musí vodárny přinést samy. A peníze si zajistí zdražením.
Cena vody se nejčastěji pohybuje mezi 45 až 55 korunami za kubík, tedy tisíc litrů. Dá se však pořídit i za podstatně jiné ceny: například v západočeské Kdyni lidé za vodné a stočné platí něco málo přes deset korun, naopak v Peci pod Sněžkou stojí kubík bezmála sedmdesát korun.
Proč jsou takové rozdíly? "Voda je regionální produkt, záleží hodně na přírodních podmínkách a jak moc se musí voda před dodáním spotřebiteli upravit,“ vysvětlil Kyncl.
Roste cena, klesá spotřeba
Cena vody od roku 1989 stoupla v průměru více než šedesátkrát. Tehdy stál kubík kolem osmdesáti haléřů, dnes se cena pohybuje kolem padesátikoruny. Projevilo se to i na spotřebě.
"Klesla o čtyřicet až padesát procent podle regionů,“ dodal Kyncl. Lidé nechtěli za vodu tolik platit, navíc domácí spotřebiče jsou čím dál méně náročné na spotřebu vody. Každý člověk v průměru spotřebuje kolem 120 litrů vody, hygienické minimum je podle vodáren 100 litrů.
Nižší spotřeba má také vliv na cenu vody: firmy musí rozložit své investiční náklady do menšího množství vody, a tak stojí kubík více, než kdyby lidé spotřebovali vody více.
Česká voda je lukrativní byznys pro zahraniční firmy
Sedm z deseti kohoutků v tuzemsku už zásobuje firma vlastněná zahraničním kapitálem, firmy se přitom chystají na další expanzi.
O vstup se zajímají ještě další zahraniční firmy, ale těžko říct, zda tu nakonec nějakou společnost koupí.
"Vstup zahraničních operátorů do dalších provozních společností se dá očekávat,“ řekla ředitelka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Miloslava Melounová.
Nástup balené vody navíc přinesl pokles používání vody z kohoutku na běžné pití. Různé testy kvality přitom ukazují, že voda z kohoutku bývá někdy kvalitnější než balená. Přesto k ní mají lidé často nedůvěru.
Vodárny se proto svými marketingovými kampaněmi snaží přesvědčit spotřebitele, aby se nebáli pitnou vodu skutečně pít.
