Ještě v roce 2000 činil průměrný podíl promarněné vody 25,2 procenta. Před třemi lety dosáhly ztráty vody v českých vodovodech kvůli haváriím a únikům 16,4 procenta z množství vyprodukované vody, v roce 2018 to pak bylo o šest desetin procenta méně. Uvádí to časopis Statistika a my.
Pražské vodovody a kanalizace se za loňský rok chlubí historicky nejnižším číslem 12,5 procenta, přičemž ještě v roce 1996 to bylo 43 procent. Dobrých výsledků dosáhly také Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, Brněnské vodárny a kanalizace či společnost Královéhradecká provozní, v případě kterých se ztráty pohybovaly mezi deseti a dvaceti procenty.
Voda v Dejvicích není pitná. Stovky lidí kvůli bakteriím trpí průjmem |
Ani preventivní činnost však nezamezila velkým haváriím vodovodních sítí. Jedna z nejznámějších se odehrála v roce 2015, kvůli které se otrávily více než čtyři tisíce lidí. Voda byla kontaminovaná viry a bakteriemi.
Lépe si vede Lotyšsko i Izrael
V mezinárodním srovnání si Česká republika nestojí nejlépe. Hlavní město Francie, Paříž, má podle publikace Water Maters evropského sdružení národních asociací v oboru vodovodů a kanalizací EurEau úniky jen kolem čtyř procent. Podobně nízké úniky hlásí i Izrael.
Německo, ve kterém žije osmkrát více obyvatel než v České republice, mělo už v roce 2010 celkové ztráty při transportu vody 474 milionů kubíků, což bylo jen pětkrát více než v Česku. Lépe si dlouhodobě stojí i Lotyško, které v roce 2017 zaznamenalo úniky vody ve výši 10,3 milionu metrů krychlových, což je zhruba desetkrát lepší výsledek než v případě České republiky.
