Jen evropská asociace Hydrogen Europe v letošním roce celkově zainvestuje do vodíkových technologií 198 milionů euro, zhruba 7 miliard korun. Celkem v loňském roce vlády, Evropská unie a rozličné společnosti do vodíku investovaly 844 milionů eur, téměř 22 miliard korun. To je v evropských poměrech rekordní částka.
Za Evropou nezaostávají ani další velcí hráči. Čína za poslední dva roky investovala do vodíkových technologií 1,4 miliardy eur (35,8 miliardy korun). Rusko a USA pak vytváří projekty zaměřené na vývoj technologií, které tuto surovinu zpracovávají.
Díky pokroku ve výrobě vodíku, který umožňují tyto vysoké investice, by se mohla značně snížit jeho cena. Například dánská energetická firma Ørsted plánuje stavbu obřích elektolyzérů, ve kterých by vodík vyráběla za pomoci větrných elektráren.
„Projekt usiluje o významné snížení nákladů na výrobu zeleného vodíku testováním 5MW článků ve výrobním procesu s konečnou kapacitou 1 GW ročně,“ uvedl Graham Cooley z ITM Power, která na projektu spolupracuje. Největší současné elektrolyzéry přitom mají kapacitu jen 30MW.
Palivo za 32 korun
Podobných projektů v současnosti vzniká nemálo. I díky nim by se ze současných dvou až osmi dolarů za kilogram do deseti let mohla podle odhadů agentury Bloomberg jeho cena propadnout až na 1,4 dolaru (32 korun).
Tím by se jeho cena dostala zhruba na úroveň ceny zemního plynu. Bloomberg však upozorňuje, že je pro dosažení takové ceny nutné, aby se do rozvoje vodíkových technologií ve velkém zapojily i státní společnosti, nejen soukromé.
Hlavním využitím vodíku je pohon palivových článků. A to jak v oblasti těžkého průmyslu (mohl by se například používat při výrobě oceli či cementu), tak v osobní dopravě. V častějším využívání vodíkových motorů však často brání vysoká cena jak vodíku jako takového, tak palivových článků.
Česko podpoří vodíkovou dopravu, zainvestuje do plniček |
I do jejich vývoje se však v poslední době mohutně investuje. Počet dopravních prostředků, které je využívají, se však prozatím s benzinovou, naftovou či elektrickou konkurencí nedá srovnávat. Tomu odpovídá i infrastruktura – v celé Evropě je zatím jen 125 vodíkových stanic.
Vodíkový pohon má i své kritiky. Ti často zpochybňují jeho bezpečnost. Na popularitě vodíku nepřidávají ani občasné nehody. Například v květnu vybuchla v Jižní Koreji nádrž vodíkového automobilu, v červnu pak explodovala jedna z vodíkových čerpacích stanic v Norsku.
