Vedení ČSSD při tiskové konferenci k výsledkům předčasných parlamentních voleb.

Vedení ČSSD při tiskové konferenci k výsledkům předčasných parlamentních voleb. (26. října 2013) | foto: Dan Materna, MAFRA

Firmy si oddechnou, daně se jim po volbách zřejmě nezvýší

  • 180
Ani jedna ze stran či kombinace přirozených koaličních partnerů nedostaly takovou důvěru, aby byly schopné tvrdě prosadit svůj program. Na ekonomickou stabilitu to ale také nevypadá.

"Čeká nás tedy období obtížných kompromisů a spíše kosmetických změn," předpovídá ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Silnou koalici by daly dohromady například ČSSD, KDU-ČSL s podporou hnutí ANO. Politologové jí zatím dávají největší šanci.

Je přitom jisté, že předseda ANO Andrej Babiš si pohlídá, aby se nezvyšovaly daně podnikům. Firmy v takovém případě mohou být v klidu, zvýšení o jeden či dva procentní body plus zavedení sektorových daní pro banky, telekomunikace a energetické firmy, jak si ČSSD plánovala, se konat nebude. "Některé akcie, jako je například Telefónica či NWR, by mohly růst díky tomu, že hrozba sektorových daní padla," uvažuje hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek.

Co se tedy reálně může stát? Podle Sobíška by mohla být shoda potenciálních koaličních partnerů či vládních podporovatelů nejméně na dvou bodech z ekonomických programů: schválení zákona o státní službě, což znamená zvýšení veřejných výdajů, a podpora zkrácených pracovních úvazků.

Například formou snížení sociálního pojištění pro zaměstnavatele, pokud rodiče s malými dětmi takto zaměstná. Nabíledni je také podpora rodin s dětmi – může se navýšit daňová sleva na dítě, jak si přejí sociální demokraté i KDU-ČSL.

Kde na zvýšené výdaje na odpolitizování úřadů a podporu zaměstnávání vzít, na tom se shodnou ANO i sociální demokraté: zabrání daňovým únikům a získají desítky miliard korun do rozpočtu navíc. Pokud je to vůbec reálné, potrvá to dlouho.

Není také jisté, jestli dojde na registrační pokladny pro živnostníky. Přáli by si je lidovci i ČSSD, ANO se proti nim staví. I když zkušenosti ze zahraničí ukazují, že žádné reálné navýšení daňových odvodů pokladny nepřinášejí, mohlo by jít o jeden z ústupků levici na půdě podnikání.

Nižší DPH na potraviny?

Majetková přiznání, která požaduje ČSSD, by se mohla objevit, ale jen v omezené podobě. Původ majetku by museli prokazovat jen lidé obvinění z hospodářské kriminality či organizovaného zločinu. To má ve svém programu ANO.

Andrej Babiš bude zřejmě tlačit na to, aby se snížila sazba DPH na potraviny. Ve svém programu má návrat z 15 na 10 procent. Do toho se sociálním demokratům příliš nechce. Sice to zní hezky pro voliče, ale znamená to také výpadek z rozpočtu. Jeden procentní bod snížené sazby DPH představuje kolem osmi miliard korun. Sociální demokraté podmínili snížení sazby na potraviny tím, že se musí ekonomice dobře dařit.

Jedinou daň, kterou chtěla ČSSD před volbami snížit, je DPH na léky. Ta by měla být nulová. Protože k tomu potřebuje schválení z Bruselu, který tomu není nakloněn, úspěch je značně nejistý. Naopak ANO i ČSSD se shodnou na pomoci zemědělcům a na návratu zelené nafty. Vratka zemědělcům na spotřební dani z nafty se letos snížila a definitivně o ni měli přijít příští rok.

,