Když platíte stravenkami, stává se to běžně. Helena Veselá z Brna dostává od zaměstnavatele jako příspěvek na stravování poukázky v hodnotě padesáti korun. Když si chce koupit v bistru na rohu pizzu za čtyřicet korun, dozví se od prodavačky: Na stravenky nevracíme. V pekárně, kde si občas kupuje obloženou bagetu za pětatřicet, ji vyzvou "Kupte si ještě něco, vracíme jen do pěti korun" s poukazem na cedulku, kde to stojí černé na bílém. Když si stejnou bagetu koupí v hypermarketu, dostane nazpět do haléře. Ale v jiném poukázky neberou vůbec.
Najít odpověď na ministerstvu není jednoduché
Jak je možné, že každý zachází se stravenkami jinak? Mají obchodníci právo nechat si drobné? Může se zákazník nějak bránit? Dopátrat se jednoznačné odpovědi na tyto otázky není vůbec jednoduché. Ministerstvo financí zajímá jen daňová stránka věci, a odkazuje proto na ministerstvo průmyslu a obchodu, to se k problému nehlásí a tazatele posílá na ministerstvo pro místní rozvoj. Tam si myslí, že na nevyčerpané stravenky by se vracet mělo, ale přesnou odpověď hledají opět u úředníků na financích. Ti nakonec říkají: Co není zakázáno, je povoleno. Podnikatelé žádný zákon neporušují, když na stravenky nevracejí. Žádný totiž neexistuje. Nakládání se stravenkami žádný zákon ani předpis neupravuje.
Vrácené peníze jsou nezdaněným příjmem
Pouze zákon o daních z příjmů řeší stravenky z daňového hlediska. A podle něj by se do křížku se zákonem mohl dostat spíš zákazník. Poukázky, které dostává od svého zaměstnavatele, jsou totiž osvobozeny od daně z příjmu. Když je vymění za peníze, získává nezdaněný příjem. "Teoreticky by ho měl zahrnout do daňového přiznání," uvádí Eva Nováková z tiskového oddělení ministerstva financí. "Ale protože to určitě dělá méně než čtyři tisíce za rok, zdaňovat nic nemusí. To by musel plánovitě vyměňovat během roku všechny stravenky za peníze."
|
Jak vypadá placení stravenkami v praxi | |
|
- Platíte stravenkou v hodnotě 60 Kč | |
|
Obchodník |
Zákazník |
| - neupozorní, že rozdíl nevrací - porušuje zákon o ochraně spotřebitele | - by se měl obrátit na Českou obchodní inspekci |
| - upozorní, že na stravenky nevrací (nebo jen do určité hodnoty) | - se může rozhodnout, zda nakoupí za celou hodnotu nebo o rozdíl přijde |
| - vrátí celý rozdíl | - získává nezdaněný příjem, který by měl teoreticky zahrnout do daňového přiznání |
|
Pramen: Česká obchodní inspekce, ministerstvo financí | |
Obchodníci na stravenky nevracejí, protože stravenkové firmy jim neproplácejí plnou hodnotu, ale částku sníženou o provizi. "Za padesátikorunovou stravenku, kterou nám zákazník zaplatí, dostaneme míň než pětačtyřicet," říká Nadhim Radhi z pražské firmy Delta Plus, která provozuje v centru města malé občerstvení. "Firmy si odečítají zhruba pět procent provize plus DPH. Proto zákazníkům raději říkáme - zaplaťte v hotovosti nebo si kupte ještě něco jiného."
Co na to Česká obchodní inspekce? Tu zajímá pouze, zda podnikatelé zákazníka předem informují o podmínkách prodeje. "Pokud prodávající umožňuje nákup zboží nebo poskytuje služby, za něž lze platit poukázkou, je povinen informovat spotřebitele předem, za jakých podmínek lze nákup uskutečnit," vysvětluje tisková mluvčí inspekce Miloslava Fléglová. "Obchodník musí s tím, že na stravenky nevrací, seznámit zákazníka. Pak už je to jen jeho věc, jestli si nakoupí za plnou hodnotu, nebo půjde jinam."
Jestliže však prodávající tuto podmínku nesplní nebo ji obchází tím, že ji poskytne až při placení, porušuje zákon o ochraně spotřebitele. "Když vás vrchní upozorní, že na stravenky nevrací, až při placení, nebo když se to v obchodě dozvíte až u pokladny, je to pozdě, protože jste se nemohl předem rozhodnout." Takové jednání inspekce považuje za klamání spotřebitele, za které teoreticky hrozí až milionová sankce. Pokutu zatím od inspekce nikdo nedostal, třebaže se zákazníci s takovou praxí setkávají často.
Pozor na nepoctivce
Nejasnosti kolem stravenek nahrávají nepoctivcům, kteří se snaží o různé triky, jak nemuset na nevyčerpanou stravenku vrátit. Takovým příkladem je zkušenost Zdeňka Bursíka z Plzně. Když chtěl v restauraci uhradit oběd za 75 korun padesátikorunovou bankovkou a stravenkou v hodnotě padesáti korun, vrchní mu tvrdil, že na kombinaci stravenky a peněz může vrátit jen deset korun. Na to nemá podle inspekce právo. "Není žádný důvod, proč by neměli peníze vrátit. Zákazník zaplatil jídlo jednou stravenkou a rozdíl dorovnal penězi. Podnikatel, který tak jedná, by se mohl dostat do rozporu s občanským zákoníkem kvůli neoprávněnému prospěchu," uvádí Fléglová. "Ale to už není naše parketa, poškozený by se musel svých práv domáhat soudní cestou."
