Za dob studené války byl uran jednou z klíčových surovin pro výrobu jaderných zbraní a v tehdejším Československu se ho dolovaly desítky tisíc tun.
Podle původního plánu měl podnik s dobýváním skončit už příští rok, teď však uvažuje o pokračování. Firmu k tomu vede cena uranu. Ta totiž za posledních patnáct let vzrostla více než desetinásobně – kilogram nyní stojí kolem pěti tisíc korun a cena stále roste. Podle odhadů jsou v zemi zásoby za 250 miliard korun.
"Do konce dubna bude hotový posudek, který ukáže, zda se vyplatí začít s těžbou a jakým způsobem," řekl Jiří Jež, ředitel státního podniku Diamo, který ve Stráži zaměstnává zhruba 1200 lidí.
Ministerstvo průmyslu nabídky odmítá
Nepřímo obnovení těžby podpořil i ministr průmyslu Martin Říman, podle kterého se má v Rožínce dolovat, dokud se to vyplatí. Předchozí vlády vždy jen posouvaly konec prací o pár let dál.
K obnovení těžby v okolí Stráže se Říman ve čtvrtek nechtěl vyjádřit. "Nemůžu k tomu nic říct, protože o tom nemám žádné informace."
České uranové zásoby zajímají i zahraniční investory. Například australská společnost Uran Limited nabídla za 320 milionů korun odkoupit poloviční podíl na dotěžení stávajících zásob a více než půl miliardy na další průzkum do větší hloubky. Ministerstvo průmyslu tuto i jiné nabídky odmítlo.
Až skončí sanace
Od začátku devadesátých let Diamo likviduje v okolí Stráže následky chemické těžby, která zničila zdejší podloží a spodní vody. Na likvidaci následku těžby uranu stát už dal přes dvacet miliard korun.
Podle průzkumů je tu zhruba sto tisíc tun uranové rudy, ale její výtěžnost je zhruba poloviční. Na řadě míst se podle ředitele závodu Těžba a úprava uranu Tomáše Rychtaříka nedá hned dobývat kvůli tomu, že v blízkosti nalezišť probíhá sanace a obnovení těžby by bylo velmi komplikované.
"Řešením je počkat tak dvacet až třicet let, až skončí sanace, a otevřít nové naleziště."
Pokud by došlo na chemickou těžbu, současné technologie jsou podle firem vůči přírodě šetrnější než dříve. Princip je stejný: do země se musí nalít kyselina, která uran v hornině rozpustí. Sanace zatím ve Stráži stále probíhá, na stanovené hodnoty bude prostor vyčištěný nejdříve v roce 2035.
Podle Rychtaříka musí o těžbě rozhodnout hlavně "společenská objednávka". Ta prý zatím není." Teď by se mělo pokračovat v sanaci a posoudit další možnosti těžby. Třeba se ukáže, že zdroje pitné vody, které v oblasti jsou, budou cennější než uran," dodal.
Místní nejsou zajedno
Starostové měst a obcí v okolí se v názoru na další těžbu různí. Stráž pod Ralskem by obnovení těžby uranu přivítala.
"Slibujeme si od toho práci pro lidi i posílení jejich postavení, abychom nebyli městem nezaměstnaných a sociálně slabých rodin. Znamenalo by to také rozvoj města," řekla starostka Věra Bradáčová.
V sousedním Hamru na Jezeře podobný názor nesdílejí. "Zaměřujeme se na cestovní ruch, s těžbou uranu by všechno přišlo vniveč," obává se hamerský starosta Milan Dvořák.
"Tam, kde se těží uran, na rekreaci nikdo nepřijede, tím spíš ne zahraniční klientela."
