Zájem o německá aktiva švédské firmy má podle dřívějších vyjádření mimo jiné i společný podnik Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a investiční skupiny PPF (více čtěte zde).
„Mohu potvrdit, že Vršanská uhelná v pondělí poslala předběžnou nabídku na německá aktiva společnosti Vattenfall,“ řekl bez bližších podrobností mluvčí Czech Coal David Vidomus.
„Nabízená aktiva představují zajímavou příležitost k rozšíření podnikání ČEZ v sousedním regionu. V Evropě, kde je uhlí stále stěžejním zdrojem pro pokrytí dodávek energií, má ČEZ rozsáhlé know-how v provozování klasických elektráren i těžby hnědého uhlí,“ sdělila mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.
„Jsme přesvědčeni, že budeme umět nabídnout řešení, které bude dobrým kompromisem mezi zájmy dotčených regionů, odborů a zaměstnanců a přitom bude rovněž respektovat ambiciózní cíle probíhající transformace energetického sektoru prosazované spolkovou vládou (Energiewende) a bude v souladu se závěry pařížské konference o globálním klimatu,“ uvedl Daniel Častvaj, ředitel komunikace EPH.
Podle německého deníku WAZ podalo nabídku také konzorcium složené z australské investiční skupiny Macquarie a německé energetické společnosti Steag.
Cena je nižší, než se původně čekalo
Podle dřívějších informací Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf.
V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů. Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat až 3,5 miliardy eur (94,5 miliard korun). Agentura Reuters ale v pátek uvedla, že podle jejích zdrojů byla částka příliš vysoká a celková obchodní hodnota firmy je zhruba 2,5 miliardy eur (67,5 miliardy korun).
Společná nabídka Staeg a Macquarie se však měla pohybovat pouze v řádu stovek milionů euro. To naznačuje, že hodnota dolů může být ještě nižší. Cenu sráží dolů především nejistota o budoucnosti těžby. Německo sice plánuje vypnout své jaderné elektrárny, které by mělo dočasně nahradit právě uhlí. Zároveň má však spalování uhlí v Německu mezi politiky i veřejností velmi nízkou podporu a riziko brzkého uzavření dolů a elektráren se projevuje i ve výši nabídek za Vattenfall.
Odkládaný tendr
Roste uhelná opona. Země EU se neshodnou na uzavírání elektráren |
Kvůli nejasné budoucnosti uhelných elektráren v Německu Vattenfall zahájení tendru odkládal. Červencové rozhodnutí německé vlády zrušit plán dodatečných poplatků z provozování uhelných elektráren ale firmu povzbudil k uskutečnění transakce.
Šéf Vattenfall Magnus Hall minulý pátek uvedl, že švédská společnost očekává, že dohody o prodeji dosáhne během první poloviny příštího roku.
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
