Výrobci stanů se ve svých propagačních materiálech často předhánějí v kvalitě použité látky. Slouží jim k tomu obvykle veličina, kterou nazývají vodním sloupcem. Měla by označovat, jak vysokou hladinu vody nad sebou udrží ten který materiál, aniž promokne.
Ve skutečnosti však není u turistických stanů rozhodující, kolik milimetrů či metrů výrobce uvede, protože vrchní stany neboli tropika neprotékají vůbec. Prokázal to více než roční test turistických stanů od tuzemských i zahraničních výrobců. Všechny přitom byly nakoupeny v běžných obchodech za ceny od tří a půl do pěti tisíc korun a patřily tak do kategorie nejpoužívanějších stanů v Česku. "Mnoho lidí, kteří si chtějí koupit stan, je zmateno velkými rozdíly v katalogových údajích o vodním sloupci," říká Petr Ďoubalík, který koordinoval testování stanů. "Po praktických zkouškách jim mohu říci, že materiál žádného z testovaných stanů neprotekl, a proto si těchto údajů nemusí vůbec všímat." Test tedy prokázal, že rozhodující pro kvalitu stanu je odolnost proti větru, kvalita švů a dobře vymyšlená konstrukce. Prakticky to znamená, že turistické stany by měly mít nepromokavé tropiko i podlážku, tropiko by mělo jít spojit s vnitřním stanem bez dalšího kolíkování a švy by měly být přelepené vodonepropustnou páskou nebo ošetřeny disperzí či silikonem. Samozřejmostí je i zdvojené prošití namáhaných míst hlavně u kotvících bodů, dokonalé překrytí všech zipů látkou a použití duralové konstrukce místo dříve rozšířených laminátových prutů.
Jak se testovalo
Každý stan prošel stejnou zátěží, jakou by od něj čekal aktivní turista nebo výletník během tří let používání. V každém se spalo přibližně čtyřicet nocí od brzkého jara do pozdního podzimu. Dočasné příbytky tedy zažily sníh, déšť i letní vedra. K nejnáročnějšímu počasí patřily u již opotřebovaných stanů letošní jarní dlouhodobé lijáky. Během zkušební doby se ve stanech vystřídalo třicet lidí. Byli to nejen vyznavači vysokohorské turistiky, ale také rodiny s malými dětmi v kempech či obyčejní turisté. Stany navíc prošly i Strojírenským zkušebním ústavem v Jablonci nad Nisou, kde byly podrobeny zkouškám nepropustnosti a odolnosti proti větru. Ke čtyřiceti nocím je tak nutno připočítat nepřetržité vystavení slunci i dešti, které stany absolvují při několikatýdenním pobytu v kempu.
Ve skutečnosti však není u turistických stanů rozhodující, kolik milimetrů či metrů výrobce uvede, protože vrchní stany neboli tropika neprotékají vůbec. Prokázal to více než roční test turistických stanů od tuzemských i zahraničních výrobců. Všechny přitom byly nakoupeny v běžných obchodech za ceny od tří a půl do pěti tisíc korun a patřily tak do kategorie nejpoužívanějších stanů v Česku. "Mnoho lidí, kteří si chtějí koupit stan, je zmateno velkými rozdíly v katalogových údajích o vodním sloupci," říká Petr Ďoubalík, který koordinoval testování stanů. "Po praktických zkouškách jim mohu říci, že materiál žádného z testovaných stanů neprotekl, a proto si těchto údajů nemusí vůbec všímat." Test tedy prokázal, že rozhodující pro kvalitu stanu je odolnost proti větru, kvalita švů a dobře vymyšlená konstrukce. Prakticky to znamená, že turistické stany by měly mít nepromokavé tropiko i podlážku, tropiko by mělo jít spojit s vnitřním stanem bez dalšího kolíkování a švy by měly být přelepené vodonepropustnou páskou nebo ošetřeny disperzí či silikonem. Samozřejmostí je i zdvojené prošití namáhaných míst hlavně u kotvících bodů, dokonalé překrytí všech zipů látkou a použití duralové konstrukce místo dříve rozšířených laminátových prutů.
Jak se testovalo
Každý stan prošel stejnou zátěží, jakou by od něj čekal aktivní turista nebo výletník během tří let používání. V každém se spalo přibližně čtyřicet nocí od brzkého jara do pozdního podzimu. Dočasné příbytky tedy zažily sníh, déšť i letní vedra. K nejnáročnějšímu počasí patřily u již opotřebovaných stanů letošní jarní dlouhodobé lijáky. Během zkušební doby se ve stanech vystřídalo třicet lidí. Byli to nejen vyznavači vysokohorské turistiky, ale také rodiny s malými dětmi v kempech či obyčejní turisté. Stany navíc prošly i Strojírenským zkušebním ústavem v Jablonci nad Nisou, kde byly podrobeny zkouškám nepropustnosti a odolnosti proti větru. Ke čtyřiceti nocím je tak nutno připočítat nepřetržité vystavení slunci i dešti, které stany absolvují při několikatýdenním pobytu v kempu.
